Pračlověk se z Afriky do Austrálie přesouval rychlostí 1 až 4 kilometry za rok
Foto: J. F. Horrabin / Public domain, Wikimedia commons
Austrálie se na počátku třetihor oddělila od Starého světa a již nikdy nebyla přímo spojena s Asií, ani v době největšího poklesu hladiny světového oceánu. V důsledku této dlouhodobé izolace se v Austrálii vyvinuly jen nejnižší druhy savců jako vačnatci a vejcorodí.
Vyšší formy savců jako placentálové zde nevznikly a díky vodní ploše sem většinou nemohly ani migrovat. Z nálezů nástrojů a lidských pozůstatků však můžeme usuzovat, že zde žili lidé, Homo sapiens sapiens, a to již nejméně před 40 000 lety, uvádí Marie Navrátilová svoji bakalářskou práci na téma Osídlení Austrálie Homo sapiens – antropologické důkazy.
Předchůdci původních obyvatel
Podle Navrátilové dnes můžeme na území Austrálie najít jen asi 45 000 původních tmavých obyvatel země, tzv. Aboriginálů (jinak Aboriginců, Aboridžinců). Jejich předchůdci, tzv. australoidi, pravděpodobně pocházeli z jižní asijsko-oceánské větve pleistocénních populací. Původní i smíšené paleolitické populace se nejprve dostaly do jižních částí jihovýchodní Asie a odtud dále do Austrálie, Tasmánie a Melanésie.
Potomci australoidů se vyznačují tmavou pletí, širokým nosem, velkými nadobočními oblouky, ubíhajícím čelem, vlnitými vlasy a někteří i výrazným ochlupením těla. Jedná se většinou o velmi starobylé vývojové znaky. Zřejmě zde původní populace zůstaly po svém příchodu izolovány a vlastní australoidní typ obyvatel se vyvinul teprve na půdě Austrálie. Díky svým typickým tělesným znakům představují Austrálci zvláštní antropologický typ, píše Navrátilová.
Příchod do Austrálie – kudy a kam
Jedna z teorií založená na genetických i archeologických studiích předpokládá, že anatomicky moderní lidé Homo sapiens se vyvinuli v Africe asi před 200 tisíci lety. Odtud se rozšířili po celém světě a nahradili ostatní druhy hominidů. Toto rozšíření se událo pravděpodobně před 50 – 100 tisíci lety.
Cesta vedla zřejmě přes Asii
Podle všeho tehdejší člověk nejprve kolonizoval oblasti, které byly ekologicky příznivé a teprve poté méně vhodné oblasti. Jejich cesta na východ vedla podél jižního pobřeží Asie. Došli až do jihovýchodní Asie. Jejich přesunutí dál, na australský kontinent, bylo pravděpodobně zpožděno díky potížím s překonáváním vodní plochy, neboť Austrálie se oddělila od Asie zhruba před 3 miliony let. K prvním pokusům o delší plavbu přes moře z Indonésie na australský kontinent mohlo docházet už před 60 000 lety. Definitivní kolonizace Austrálie proběhla mnohem později, asi před 35 000 lety.
Bez plavidel to nešlo
K překonání hlubokých úžin oddělujících některé ostrovy Indonésie potřebovali lidé plavidla. Pozůstatky takových lodí se bohužel nenašly a ani jiné archeologické důkazy, že lidé v tomto období přistáli v Austrálii, nejsou.
Dvě teorie osídlení kontinentu
Poté, co první lidé přistáli u břehů Austrálie, začali se šířit po celém kontinentu. Existují dvě teorie, které vysvětlují, jakým způsobem a jak rychle k tomu došlo. První model předpokládá, že se lidé šířili podél pobřeží Austrálie a trvalo jim poměrně dlouhou dobu, než osídlili celý kontinent. Podle druhé, alternativní, teorie se lidé šířili jednotně a rychle do všech oblastí. Archeologové obě hypotézy studovali a hledali důkazy, aby zjistili, která teorie je ta správná. Pokud by se ve vnitrozemí našly důkazy o brzkém osídlení, podporovalo by to druhý model.
Jak rychle se původní obyvatelé rozšířili po kontinentu
Harvardský antropolog Joseph Birdsell se v polovině 20. století domníval, že osídlení celého kontinentu trvalo lidem 1 300 až 2 200 let. Vzal však v úvahu pouze vzdálenost, kterou museli lidé urazit, a ne odlišná prostředí v různých částech Austrálie, která mohla dobu přesunu ovlivnit.
Podle dalších genetických důkazů se lidé přesouvali z Afriky do Austrálie přes jižní a jihovýchodní Asii rychlostí 1 - 4 kilometry za rok. Pokud se lidé šířili po Austrálii stejnou rychlostí, mohli ji osídlit během 1 000 až 4 000 let, tedy podobně, jak odhadoval Birdsell, popisuje Marie Navrátilová.