Jak dobře znáte pranostiky předpovídající počasí? Vyzkoušejte si náš kvíz
Foto: IgorZh / Shutterstock
V minulosti byli lidé s přírodou spjati mnohem pevněji než my. Uměli proto vypozorovat zákonitosti, které v ní panovaly. Výsledkem byly pranostiky, skrze které si lidé znalosti předávali po generace.
Znalosti našich předků
Předpověď počasí je v dnešní době běžná věc a každý z nás jí denně věnuje alespoň malou chvíli svého času. Chceme vědět, jak se obléknout nebo kdy vyrazit na výlet. Pro naše předky však byla předpověď počasí ještě mnohem důležitější. Počasí řídilo veškeré jejich aktivity na polích.
Vědět, kdy zasít, kdy sklidit nebo kdy stáhnout seno... bez těchto znalostí by bylo jejich živobytí mnohem obtížnější. K dispozici přitom neměli žádné znalosti o fyzikálních dějích probíhající v atmosféře ani superpočítače schopné vypočítat počasí pro nadcházející dny. Měli však schopnost pozorovat a zaznamenávat.
Dědictví minulosti
Lidové pranostiky jsou vlastně ukázkou hloubky a šíře znalostí, které lidé o počasí měli. Slovo pranostika pochází z řeckého prognósis, tedy předpověď. Právě to byl jejich hlavní účel. Lidé si je nejprve předávali ústně a posléze je začali zapisovat. Dnes již nemůžeme zjistit, jaké pranostiky byly těmi prvními, v nějaké formě se koneckonců pravděpodobně vyskytovaly již v dobách prehistorických.
Pranostik existovalo nepřeberné množství a některé z nich přetrvaly v lidských myslích až dodnes. Kdo by neznal pranostiky jako „Únor bílý, pole sílí.“ nebo třeba „Svatá Anna, chladna z rána.“ Jak ale znáte ty ostatní? Vyzkoušejte si své znalosti v našem kvízu.