Vědci identifikovali unikátní 3600 let starou saunu: Hliněné koule zde hrály největší roli

Z Finska se obliba saunování rozšířila do celého světa. Sauny ale nevypadaly vždy tak, jak je známe dnes. Jejich podoba i technologie se časem proměňovaly.

První předchůdkyně finské sauny se objevily již před 10 000 lety – po skončení poslední doby ledové. Jednalo se v podstatě o jámy vyhrabané v zemi, případně o vyhloubené jeskyně, vyložené zvířecími kůžemi a kožešinami. Bylo zde i ohniště obložené kameny, které jeskyni vyhřívalo a desinfikovalo kouřem poté, co byl oheň uhašen. 

Sauny byly tehdy spirituálním a významným místem: Rodily se zde děti, léčili nemocní a pořádaly se zde významné obřady. 

Velká změna přišla na konci doby kamenné, kdy sauny dostaly tvar obydlí: Hliněná podlaha, dřevěné dveře, rašelinná střecha a pár klád, které sloužily jako lavice. Teplo vycházelo z ohniště v rohu místnosti. 

Kouřové sauny  

Tato nová generace saun se zrodila na konci doby železné. Vyznačovala se velkým topeništěm, na něž se kladly kameny, nahřívané předtím po dobu 6–8 hodin v ohni. Tento druh sauny v sobě držel teplo až po dobu několika hodin a zůstal v oblibě až do dob průmyslové revoluce na přelomu 18. a 19. století. Tehdy se v západním Finsku poprvé objevily sauny, jejichž kamna byla opatřena komínem. 

Moderní finská sauna 

První sauny s elektrickým nebo plynovým výhřevným tělesem se objevily po druhé světové válce, a to opět ve Finsku. Obrovskou popularitu si poté získaly v USA, odkud se šířil saunový boom i do zbytku západního světa. 

Unikátní nález pravěké sauny v Nizozemsku

V nizozemském Waalsprongu, také nazývaném Nijmegenu-Noordu, našli stavbaři při práci 3 600 let starou saunu s lůžky a lázněmi se studenou vodou. „To je pro kontinentální Evropu unikát," uvedl reprezentant obce Nijmegen. Rané sauny podobného typu se v Evropě dříve nacházely pouze ve Velké Británii a Irsku.

Sauna se nacházela na mýtině u dubového lesa vedle zbytkového koryta řeky. Na rozdíl od podobných míst ve Velké Británii a Irsku zde lidé k saunování nepoužívali pouze horké kameny, ale především horké hliněné koule.

To podle badatelů souvisí s místem, kde se sauna nachází. „Nijmegen-Noord se nachází v oblasti Betuwe (Batavia) na hliněném podloží. Velké kameny se daly najít jen míle na jih.“ Hliněné koule byly zahřívány a poté vkládány do vody k ohřevu lázní a/nebo zakrývány vodou k vytváření páry.

Batavia je historická a geografická oblast v Nizozemsku tvořící velké úrodné ostrovy v říční deltě tvořené vodami řek Rýn a Mása. Během římské říše to byla důležitá pohraniční oblast a zdroj císařských vojáků. Jeho jméno je možná předřímské.

Vědci našli v říčním korytě také brusný kámen s bronzovou dýkou – místo pro obětní rituály běžné v době bronzové – a také keramické střepy, fragment bronzové sekery, pozůstatky zvířat a opracovaný křemen.

Podle magistrátu je velkou otázkou, kdo tuto saunu využíval. „Byly to rodiny v oblasti, jejichž farmy známe? Nebo máme vzhledem k velké vzácnosti pravěkých saun v našich končinách myslet spíše na náboženské hodnostáře z mnohem širšího okolí?“

Obec Nijmegen staví v oblasti Waapsrongu velké množství obytných domů. Pozůstatky sauny byly nalezeny již asi před 20 lety při přípravách na bytovou výstavbu, ale teprve nedávno je Městská archeologická služba identifikovala.