Češov: Pravěké valy na Jičínsku jsou nejmohutnější v Čechách. Posloužily obyvatelům v několika novodobých válkách
Foto: Jindřich Běťák / Creative commons, CC-BY-SA
Rovinatou část Jičínska formovala klidná období náplavů po vzrušených fázích třetihorních erupcí, které zanechaly stopy v severní části krajiny. Tuto oblast osídlovali dávní zemědělci, kteří budovali nevelké osady rozptýlené v enklávách lesů a tam vytvářela podmínky pro rozvoj svých rodů. Jejich potomci tu žili dále po staletí v dlouhém sledu generací.
Na jihu pod Jičínem u Češova najdeme náznaky dosud neprozkoumaných valů slovanského rovinného hradiště neobyčejné rozlohy, starší slovanské hradiště existovalo v skalním bludišti Prachovských skal na severozápadě. Obě sídla postupně zanikla a vesnice vyrůstaly v širé ploše polí a luk. První podoba pradávných vesnic se nezachovala, teprve gotická doba se dodnes připomíná v místech, která jsou stranou dnešních významných cest.
Nejmohutnější dochované opevnění
Češov (též Češovské valy) je pravěké a raně středověké hradiště jihozápadně od stejnojmenné obce v okrese Jičín. Nachází se na nevýrazném návrší zvaném Češovské valy v nadmořské výšce až 320 metrů. Dochovaly se z něj valy a příkopy, jež jsou označovány za nejmohutnější dochované hradištní valy v Čechách.
Hradiště Češov s nejvyššími dochovanými valy v Čechách bylo osídleno a využíváno od pravěku po středověk, avšak pro nedostatek rozsáhlejších archeologických výzkumů není možné přesněji určit dobu jeho výstavby ani to, jestli se jednalo o keltské oppidum nebo sídlo slovanských Charvátů, píše web Archeologickyatlas.cz.
Opevnění hradiště tvořil mohutný násep zpevněný vnitřní trámovou konstrukcí s čelní kamennou plentou a příkopem. Určité indicie naznačují, že opevnění mohlo částečně vzniknout v době železné (v laténském období) nebo v raném středověku.
„Hradiště o rozloze 36 ha je členěno na akropoli a předhradí a celé je ohrazeno impozantními až 12 metrů vysokými a 55 m širokými valy, před nimiž se nachází místy až 5 m hluboký příkop, původně patrně naplněný vodou. Hradiště je fortifikačními liniemi rozděleno na čtyři části. (…) Do hradiště se původně vstupovalo dvěma branami klešťovitého typu na severní a jižní straně,“ uvádí web Archeolog.cz.
Keltové, nebo Slované?
Díky klešťovitým branám a nálezu keltských mincí byla podle webu Archeolog vyslovena hypotéza, že hradiště bylo využíváno v 1. století př. n. l. jako keltské oppidum či výšinné sídliště. Jisté je, že se v této lokalitě nacházelo raně středověké hradiště (8. až 9. století). Byla vyslovena také doměnka, že hradiště mohlo plnit funkci pohraniční pevnosti slovanského kmene Charvátů, která sloužila jako obrana proti sousednímu kmenu Zličanů.
Pravěké valy proti novověkým hrozbám
Navíc se zdá, že valy na akropoli zvýšili Švédové v době třicetileté války, z níž se dochovaly i další pozůstatky v okolí lokality (např. dělostřelecká postavení). Hradiště bylo využíváno i v moderní době, kdy se zde např. ukrývalo okolní obyvatelstvo za prusko-rakouské války v r. 1866.