Předchůdce Pekingu – město Ťi-čcheng. Díky archeologům stále vydává tajemství o dávných civilizacích
Foto: Shizhao, Public domain, Wikimedia commons
Ji nebo Jicheng bylo starověké město v severní Číně, které se stalo nejdelší nepřetržitě obydlenou částí moderního Pekingu. Historická zmínka o Ji se datuje k založení dynastie Zhou asi v roce 1045 před naším letopočtem.
Počátky osídlení oblasti
Před vlastním vznikem města existovala v oblasti moderní lidská sídla – se zemědělstvím, keramikou a zpracováním nefritu, datovaná do neolitu (asi před 7000 lety). Archeologické nálezy v Zhoukoudian v okrese Fangshan z roku 1921 prokázaly, že zde předchůdci dnešního člověka žili před 770 000 a 230 000 lety. Jednalo se o tzv. Pekingského muže, zkameněliny Homo erectus nalezené v jeskyni.
Městské státy
Když se podíváme trochu dále na časovou osu, přeskočíme mytologii a zamíříme přímo k důkazům archeologů, najdeme důkazy o městských státech v 11. století před naším letopočtem. Ji a Yan byly soupeřící politické řády v podobě městských států, nominálně podřízené králům civilizace Zhou, která vládla povodí Žluté řeky v letech 1046 až 770 př. n. l.
Králové Zhou rozptýlili svou moc na loajální členy šlechty a jejich příbuzné. Vévoda ze Shao byl bratr krále Wu, zakladatele Zhou. Jako vděčnost a uznání schopností vévody ze Shao na bitevním poli a u dvora ho král v roce 1045 př. n. l. jmenoval vládcem státu Yan. Pekingská městská vláda označuje rok 1045 př. n. l. za první rok historie města.
Předchůdce Pekingu
Yan pohltil svého menšího souseda Ji, ale pak učinil poněkud neobvyklý krok a přijal bývalé hlavní město Ji jako své vlastní sídlo moci. Toto město, historicky známé jako Jicheng (město Ji), se pravděpodobně nacházelo v jihozápadní části dnešního Pekingu, jižně od Guang'anmen, překrývající současné čtvrti Xicheng a Fengtai.
Pojmenování města se měnilo
Dokonce i poté, co byl stát Yan zničen a oblast připadla říši Qin ve 3. století př. n. l., město Ji přežilo až do císařského období, i když s občasným přeznačením v závislosti na tom, kdo měl oblast pod kontrolou, a bylo známé v různé časy jako Jicheng, Youzhou a Yanjing (odtud název oblíbeného levného piva v Pekingu).
V běhu času město sloučeno
Město se značně změnilo, jakmile nečínské skupiny začaly odtrhávat části severní Číny počínaje Khitany v 10. století n. l., následovanými Džurcheny ve 12. století a možná nejslavněji Mongoly ve 13. století. Každá z těchto dobyvatelských dynastií založila hlavní město na místě dnešního Pekingu s městy obehnanými hradbami Khitan a Jin, jihozápadně od moderního městského jádra Pekingu. Kublajchán a Mongolové přesunuli město na sever a východ a soustředili své hlavní město podél osy, která stále prochází srdcem Pekingu v 21. století.
V dnešním Pekingu
Město, ve kterém dnes žijeme, vděčí za svůj možná největší dluh dynastii, která nahradila Mongoly. Císař Yongle z dynastie Ming nařídil své hlavní dynastické hlavní město postavit na troskách starého mongolského města počínaje počátkem 15. století. Je to město císaře Yongle se svými hradbami, branami, Zakázaným městem, Chrámem nebes a dalšími slavnými místy, které tvoří jádro moderního Pekingu. Předpokládá se, že město Ji se nachází v jihozápadní části dnešního městského Pekingu, jižně od Guang'anmen v okresech Xicheng a Fengtai.
Archeologické výzkumy odkryly mnoho studní
Historické zprávy zmiňují „Hill of Ji“ severozápadně od města, což by odpovídalo velké mohyle v opatství White Cloud, mimo Xibianmen asi 4 km severně od Guang’anmen. Jižně a západně od Guang’anmen archeologové odkryli zbytky koncentrovaných lidských obydlí, které datovali do doby nejméně 400 let před naším letopočtem. V roce 1956, při stavbě viaduktu řeky Yongding, bylo objeveno 151 starověkých studní z období tzv. jara a podzimu, válčících států a dynastie Han. V roce 1957 byla jižně od Guang’anmen nalezena nalezena zemní plošina spolu s dlaždicemi používanými pro stavbu paláce.
Od té doby byla objevena celá řada dalších studní a jiných památek. Studny jsou nejhustěji soustředěny na jih od Xuanwumen a Hepingmen. Archeologové dosud neobjevili zbytky městských hradeb z dynastie Zhou, které byly nalezeny v ostatních čtyřech hlavních městech. V roce 1974 odkryly vykopávky kolem opatství White Cloud zbytky městských hradeb, ale tři hrobky z dynastie Eastern Han nalezené pod hradbami naznačují, že zdi byly vybudovány až po stavbě hrobek.
Limity budoucího výzkumu
Skutečnost, že další čtyři hlavní města se dnes nachází „pohřbena“ pod zemědělskou půdou a oblast Guang’anmen je hustě obydlenou městskou částí Pekingu, je možnost hledání ruin města Ji ztížena. V roce 2008 městské úřady v Pekingu oznámily, že archeologické snahy doprovází projekty obnovy měst v jižním Pekingu s cílem hledat další artefakty města Ji v předimperiální éře.