Představte si svět, který je z 50 % oceán a z 50 % souš
Foto: Rido / Shutterstock
Možná si ze školních hodin zeměpisu ještě pamatujete, že naše planeta je ze 71 procent tvořena vodou, přičemž většinu tvoří takzvaný Světový oceán. Dobře to funguje a jsme na to jakožto lidstvo tak nějak zvyklí.
Ale představte si, že by došlo ke změně rovnováhy – svět by najednou tvořila z poloviny souš a zároveň také z poloviny vodní plochy. Co by pak bylo jinak? Laik by mohl říct, že by se nezměnilo nic. Vody je v oceánech dost, takže kdyby jí ubylo, nevadilo by to. Ostatně, mohlo by to vyřešit i problém s neustálým zvyšováním vodní hladiny a postupným zatápěním nízko položené souše. A kdyby naopak přibyla souš, bylo by to přece báječné, protože by přibylo místo pro život lidí, mohli bychom objevovat nová území, bylo by tu víc míst, kam jezdit na dovolenou. Ale tak snadné to samozřejmě není. A tuto teorii o rozložení sil 50:50 přibližuje například toto video, které nepřináší úplně pozitivní zprávy.
Ústup mořské hladiny
K tomu, aby se zvětšila plocha souše na úkor vody, by mohlo dojít jednoduše tak, že by voda z nějakého důvodu náhle „ustoupila“, tedy například se ve velkém vypařila. Díky tomu by se místa, která jsou nyní mořským dnem, stala souší. Světový oceán by se rázem zmenšil zhruba o čtvrtinu a lidé by mohli náhle žít a cestovat tam, kde bývalo hluboké mořské dno.
Nejvíc by se tento ústup vody odrazil na oblastech kolem Severního a Jižního pólu. Věčně zamrzlá půda by najednou začala vysychat. Jelikož je tam nyní víc vody než souše, stala by se z této plochy náhle nová, rozsáhlá pevnina pro život, což by ale zase naopak stálo život vodní živočichy, kteří se nacházejí právě jen tam.
Konec jednoho oceánu
Při pohledu na globus vidíme, že našich pět velkých oceánů na sebe navazuje a tvoří de facto jeden velký celek – Světový oceán. Pokud by ale voda ustoupila souši, tak původní mořské dno, které je různě zvrásněné, by vytvořilo jasné hranice mezi zbytky těchto aktuálních oceánů. Už by nijak nenavazovaly. A výrazně by se zmenšily.
Pro celosvětovou námořní dopravu by to byl konec. Ale naopak by to zase byla lepší příležitost, jak moci pěšky nebo pozemními dopravními prostředky cestovat třeba i mezi kontinenty, protože leckde by to nově vzniklé „koridory“ snadno umožnily. Takže třeba cesta kolem světa by rázem byla snadno uskutečnitelná a zeměkouli byste po nějaké době obešli doslova suchou nohou.
Změny klimatu
Ale ústup oceánů vůči souši by rozhodně nepřinášel jen samé výhody. Došlo by k dalšímu, ne už tak pozitivnímu vývoji, který by měl silný vliv na naše životy. Jedním z nejdůležitějších faktorů, který by se změnil, by byla teplota.
Oceány mají v současnosti tak velkou plochu, že dokáže pohlcovat velké množství slunečního záření. Pokud by se zmenšily v poměru 50:50 k souši, znamenalo by to okamžitý výkyv v teplotách. Tam, kde je nyní velká zima (například opět Severní a Jižní pól), by rázem bylo ještě chladněji.
V místech, kde panují vysoké teploty, by byly ještě vyšší.
V důsledku toho by rostlo i množství oxidu uhličitého v naší atmosféře. Ubývalo by srážek, mnohá území by se začala měnit v pouště. Řada dnes obývaných míst by se stala neobyvatelnými.
Vyhynutí druhů
Než by se život na Zemi přizpůsobil novým podmínkám, došlo by k vyhynutí mnoha druhů rostlin i živočichů. Přežili by jen ti nejodolnější zástupci. Nemluvě o životě v oceánech – znamenalo by to zcela jistě konec korálů a živočichů žijící v korálových útesech.
Řada zvířat i rostlin by v oceánech vyhynula, protože by přišly o své životní prostředí.
A ani lidstvu by se na Zemi už nežilo tak dobře jako dnes – i když prostoru by mělo mnohem víc, problémů by také výrazně přibylo a nastal by boj o jídlo, lepší místa k pobytu a nakonec i o holé přežití.