Přežil vyhlazovací tábor Osvětim, stal se lékařem: Milan Zapletal se rozhodl neutápět se v sebelítosti a konal dobré skutky
Foto: [email protected] / Depositphotos
Milan Zapletal a jeho dva bratři žili jeden pro druhého. Kdykoli měl někdo problém, další dva se za něj postavili. Tuto idylku ale překazili nacisté. Milan Zapletal zemřel roku 2013 jako uznávaný lékař. Sám přiznal, že nebýt Osvětimi, vydal by se jinou cestou.
Rodina byla nepřítelem režimu
Celá rodina Zapletalova byla jednou z mála rodin, které se dostaly do Osvětimi, a přitom nebyly židovského původu. Všichni členové však uznávali tradiční hodnoty, byli silně vlastenečtí a nebáli se znepřátelit si nacistický režim. A za to také zaplatili.
Všichni dospělí, konkrétně maminka a tatínek, zemřeli předčasně. Milan Zapletal měl nevýslovné štěstí, že pobyt v Osvětimi přežil. Pojďme si připomenout jeho příběh, o který se s celou republikou podělil v naději, že si všichni vezmeme ponaučení a dokážeme si živě představit, jak to za tehdejšího režimu v naší republice chodilo.
Původ
Otec byl zeměměřič, který žil spořádaný život. Byl pro ostatní vzorem. Nepil alkohol ani nekouřil a otevřel si svou vlastní kancelář zaměřenou na regulaci toků. Maminka byla učitelka, která šířila radost. Člověk by řekl, že jsou vzorem správného manželství a vedení rodiny. A také to byla pravda.
Měl dva bratry a jednu sestru, a o všechny čtyři děti bylo řádně postaráno i přes velké pracovní vytížení obou rodičů. Všichni byli sportovně založení. Bydleli v malé vilce a zahrada byla ozdobou celé jejich ulice.
V roce 1929 však Milanova sedmiletá sestra umírá na spálu. Rodina ji opláče, ale snaží se pokračovat ve svém životě.
Studoval na gymnáziu
Stejně jako oba jeho bratři, také pan Milan studoval na gymnáziu. Studium nicméně nedokončil, gymnázium se později přestěhovalo z Břeclavi do Hodonína, které se zatím nepřipojilo k velkoněmecké říši.
Pan Milan vzpomíná, že v učebnici dějepisu museli začerňovat celé odstavce a někdy i kapitoly, protože nebyly v souladu s politikou režimu.
Bratr naverbován ke gestapu
Zvrat a nenávist vůči režimu nastaly, když Milanův bratr Bořek, který byl parašutistou, byl donucen přidat se ke gestapu pod výhrůžkou smrti.
8. května večer někdo klepe na okno, pan Milan si myslí, že jeho bratr se vrátil. A opravdu. Povyprávěl vše, co se stalo, jak se musí přidat ke gestapu. Jejich otec se rozhodl, že se raději postaví režimu a půjde do vězení, než aby jeho syn spolupracoval s gestapem.
Zanedlouho přichází gestapo a odvádí celou rodinu kromě Milana do Osvětimi. Bratr Bořek uprchl a gestapo doufá, že se se svým mladším bratrem spojí. Milan je tak sledován.
Začnou mu chodit dopisy, že zemřeli jeho rodiče, a od bratra z Osvětimi obdrží vzkaz, na němž stojí adresa Block 21a. Díky tomu, že si adresu zapamatoval, přežil následující hrůzy.
Osvětim
Pan Milan byl deportován do tohoto tábora 4. srpna roku 1943. Hned si všímá budovy s číslem 21. Ptá se muže, který zrovna přichází, zda nezná jeho bratra. Bratr přišel a pošeptal mu, aby předstíral zánět appendixu. Byl totiž něčím jako lékař a nabídl Milanovi práci.
Pan Milan měl tudíž velké štěstí, že nezažil hrůzy osobně, ale pohled na jiné vězně nepopisuje jako jeden z nejlepších.
Na druhou stranu pochopil, že cesta zachránce životů ho hodně láká, a tak, jakmile byl vyhlazovací tábor osvobozen, pokračoval na své dráze lékaře.
Je v Osvětimi naděje?
Pan Milan odpovídá, že naděje rozhodně je. Nebe je sice špinavé a vše působí depresivně, ale záleželo pouze na každém z vězňů, zda se svému osudu poddá, nebo zda si ve své mysli vytvoří své vlastní nebe, neposkvrněné, s hlučnými ptáčky, kteří zpívají o tom, že nic není ztraceno.
Až do své smrti se do Osvětimi několikrát vrátil, ukazoval, kde pracoval a co tam dělal. Jeho příběh je inspirativní, ačkoli jeho vyprávění bylo často až děsivé. Tvrdí však, že i když přišel o oba rodiče, nezemřeli zbytečně. Neboť nebýt Osvětimi, nikdy by nezačal studovat medicínu a nezachránil by tolik jiných lidských životů – těch životů, které bojovaly za pád nacismu nebo byly drženy v koncentračních táborech za děsivých podmínek.