Příběh dvojčat Pollockových, reinkarnace dvou zemřelých sester. Pamatovaly si mnoho detailů ze života, který nikdy neprožily
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Dvojčata Pollockova jsou v médiích i odborných článcích velmi často zmiňována jako jeden z důkazů reinkarnace. Mohlo k tomuto přenosu duše skutečně dojít, nebo je příběh pouhou fikcí?
John a Florence Pollockovi žili v anglickém Hexhamu. Měli dvě dcery, jedenáctiletou Joannu a šestiletou Jacqueline. Dne 5. května 1957 obě děti zahynuly při autonehodě. Rodiče byli touto ztrátou pochopitelně zdrceni.
Příběh Jennifer a Gillian Pollockových
Následujícího roku Florence otěhotněla a 4. října 1958 porodila dvojčata. Gillian a Jennifer byla jednovaječná dvojčata, ale měla odlišná mateřská znaménka. Jennifer měla mateřské znaménko v pase, které se shodovalo s mateřským znaménkem, které měla Jacqueline. Měla také mateřské znaménko na čele, které se podobalo jizvě Jacqueline. Mohla tedy tato znaménka odkazovat na původní Pollockovy dcery?
Když byly dvojčatům tři měsíce, rodina se přestěhovala do Whitley Bay. O dva roky později se dívky začaly ptát po hračkách, které patřily jejich starším sestrám, přestože je nikdy předtím neviděly. Po návratu rodiny do Hexhamu dvojčata, přestože tam nikdy nebyla, ukazovala na památky, které znaly jejich starší sestry. Po dovršení pěti let se však jejich vzpomínky na předchozí život vytratily a začaly vést normální život.
Výzkum doktora Stevensona
Dvojčata nakonec upoutala pozornost doktora Iana Stevensona (1918–2007), psychologa, který se zabýval reinkarnací u dětí. V roce 1987 napsal Stevenson knihu, v níž popsal 14 případů reinkarnace, včetně případu dívek Pollockových. Sám se studiu reinkarnace věnoval 40 let. Během této doby prošetřil tisíce případů. Většina z nich se odehrála v asijských zemích, kde mnoho lidí v reinkarnaci věří. Svůj výzkum nejčastěji prováděl tam, kde byla víra v reinkarnaci běžná, protože rodiče, kteří v reinkarnaci nevěřili, často odrazovali dítě od toho, aby o svých minulých životech mluvilo. Navíc děti byly nejlepšími subjekty studie, protože u nich byla menší pravděpodobnost, že si budou příběhy o minulých životech vymýšlet.
Další obdobné případy
Případy reinkarnace, které se týkají malých dětí, je však mnohdy náročné logicky zdůvodnit a objasnit. Některé případy jsou sice anekdotické, o to více však zarážející. Například James Leininger se narodil v roce 1998 v San Francisku. Když mu byly dva roky, začal mít noční můry o leteckých nehodách. Tyto noční můry pramenily ze vzpomínek na minulý život Jamese Hustona, pilota z druhé světové války. James také dokázal svým rodičům vyprávět o letadlech z té doby.
Zdá se zvláštní, že by tak malé děti mohly mít vzpomínky, které se nezdají být jejich vlastní. Dvojčata Pollockova jsou jen jedním z mnoha příkladů, které jeví známky skutečné reinkarnace. Pokud je však tento fenomén skutečný a po smrti existuje šance na znovuzrození, může tak pro řadu z nás existovat naděje na prožití dalšího života, který však může být v mnoha ohledech lepší, ale také horší než ten stávající.