Příběh prvního Přemyslovce. Jak se Bořivojovi I. podařilo získat vládu v Čechách
Foto: Dobroš / Creative commons, CC-BY-SA
Bořivoj I. je mnohdy považován za prvního Přemyslovce na českém knížecím trůnu. Přesto však není zřejmé, zdali byl skutečně prvním, kdy přesně vládl či jak jeho panovnictví probíhalo. Co tedy o něm přesně víme?
O životě knížete Bořivoje I. se nejvíce informací dochovalo na stránkách slavné Kosmovy kroniky. Ačkoliv je Bořivoj prvním dochovaným panovníkem z řad Přemyslovců, je možné, že před ním existovali ještě jiní z jeho rodu. Ti se však pravděpodobně nedostali k moci nad českými zeměmi, a proto je tak za zakladatele této linie považován Bořivoj I.
Historické zasazení Bořivojovy vlády
Příběh Bořivoje I. se začal psát za doby vlády knížete Svatopluka I. Ten během svého panování spravoval na tehdejší poměry skutečně velkou zemi, která se pod jeho vládou začínala postupně hroutit. Jednotlivé národy, včetně Čechů, usilovaly o svůj rozhodovací hlas ve státě. Svatopluk tak správu území v okolí Vltavy svěřil svému nástupci Bořivojovi I.
Otázka původu
Dnes již není snadné dohledat přesný původ knížete Bořivoje. Jelikož patřil k Přemyslovcům, dal by se jeho rodokmen logicky vysledovat až k Přemyslu Oráčovi, který však je postavou pouze z legend. Postava Bořivoje I. nejspíš skutečná byla, o jeho příběhu však dodnes existuje několik teorií, které se nedaří jednoznačně prokázat.
Někteří tvrdí, že byl národností rozený Čech, jiní zase, že pocházel z Velké Moravy. Jeho údajným otcem měl být Rostislav Velkomoravský, kterého některé zdroje ztotožňují právě s Oráčem. Ať tak či onak, patří Bořivoj I. bezpochyby za jednoho z prvních Přemyslovců, kteří svůj rod postupem času výrazně proslavili.
Vláda nad Čechami
S příchodem Bořivoje k moci získaly Čechy samostatnost. Kníže vládl ze svého hradiště na Levém Hradci, odkud podporoval Svatopluka I. ve válce proti východním Frankům a jejich králi Ludvíku Němci. V roce 874 se Bořivoj I. oženil s Ludmilou a měli spolu dva syny, Spytihněva a Vratislava. V roce 883 Bořivoj i Ludmila přijali křesťanství a na Levém Hradci byl postaven první kostel v Čechách. Samotný obřad křtu prý neprováděl nikdo jiný než sám svatý Metoděj.
Snaha uklidnit věčně nespokojený národ
Bohužel pro Bořivoje I. nebyl jeho lid příliš nadšen jeho vládou a v roce 884 se ho pokusili zbavit moci. Češi se na knížecí trůn snažili dosadit jiného Přemyslovce, Strojmíra. Bořivoj uprchl na Moravu, aby si získal na pomoc Svatopluka, a v roce 885 se vrátil s vojskem, aby obnovil své postavení. Po porážce pohanských knížat, která se ho pokusila svrhnout, se Bořivoj vrátil k rozvoji své vlasti. Zemřel pravděpodobně o čtyři roky později, a to v roce 889.
Tajemná postava našich dějin
Stejně jako řada jeho předchůdců i nástupců je život Bořivoje I. obestřen velkým tajemstvím. Přesná data jsou pouze odhadována na základě různých jiných historických souvislostí, a lze tak jen hádat, zdali se výše uvedené události staly tak, jak je dnes učebnice dějepisu i odborné encyklopedie uvádí. Přesto však Bořivoj zahájil novou éru českých dějin, která odstartovala vývoj naší země do formy, jak ji známe dnes.