Připravte se na středověk, může přijít každým dnem

Připravte se na středověk, může přijít každým dnem

Foto: JoeZ / Shutterstock

Aktualizováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Až dojde k opravdu silné erupci na Slunci, můžeme ho lehce zažít. Myslíme technologický středověk, samozřejmě.

Obsah článku
  1. Návazná zkáza by byla rychlá
  2. Indie
  3. Západ
  4. Astro(eko)nomické škody
  5. Během chvíle středověk
  6. Čekání na erupci

Aktivitu Slunce nedokážeme předpovídat a přitom má na naše životy obrovský vliv. Velká solární bouře proběhla třeba v roce 1859. Následky nevídané erupce tehdy k Zemi dorazily během sedmnácti hodin a lidé v noci mohli číst noviny při svitu extrémně jasné polární záře, která dosahovala až do Karibiku. Svou silou tehdy solární bouře vyřadila z provozu nejnovější výkřik techniky v Evropě a Severní Americe – telegrafní vysílání; elektrické výboje přeskakovaly od sloupu ke sloupu, připomíná událost server Science Alert.com.

Návazná zkáza by byla rychlá

A teď si představte, co by podobně silná solární bouře provedla s naší civilizací, kterou de facto řídí počítače a která je závislá na elektřině, ptal se také magazín Téma. Náš dokonale propojený svět by navíc působil jako velké domino a po spálení jednoho systému by zkáza okamžitě přeskočila dál a dál.

Indie

Leckde na světě si to už vyzkoušeli v malém. V červenci 2012 v Indii zasáhl kolaps rozvodných sítí 670 milionů lidí, tedy 9 % všech obyvatel planety a víc lidí, než kolik má celá Evropská unie. Blackout trval skoro dva dny a šlo o největší hromadný výpadek proudu v historii. Zastaralá elektrorozvodná síť v Indii prostě nezvládla pokrývat potřeby tamní rychle rostoucí ekonomiky.

Západ

Ušetřen není ale ani „vyspělý“ Západ. V srpnu 2003 bylo na severovýchodním pobřeží USA a Kanady 55 milionů lidí bez proudu dva dny. A měsíc nato blackout na osmnáct hodin odstřihl od elektřiny celkem 56 milionů Evropanů – převážně Itálie, ale i z části Švýcarska, Rakouska, Slovinska a Chorvatska.

Na jaře 2015 se na několik hodin ocitla bez proudu většina tureckých velkých měst, v čele s Istanbulem, a celkem 76 milionů lidí.

Astro(eko)nomické škody

Vědci spočítali, že po ekvivalentu solární bouře z roku 1859 by dnes jen Spojené státy stálo odstraňování následků během jednoho roku 2 biliony dolarů, tedy dnešních 50 miliard korun. Uvádění systémů do plného provozu by přitom zabralo celé desetiletí. A to mluvíme jen o technické stránce věcí, nikoliv o mrtvých lidech, zvířatech a astronomických ekonomických škodách, který by měl energetický „blackout“ na svědomí, varuje Science Alert.

Během chvíle středověk

Z vteřiny na vteřinu by nefungovalo skoro nic – v bytech by přestala téct voda, svítit světla, hřát topení, vpadl by internet i telefonní sítě, v lékárně by vám nevydali léky, u benzinky byste nenatankovali, zkolabovalo by zásobování obchodů. Trvat to několik dní, nervozita a agresivita ve společnosti by extrémně narostla, začalo by docházet k rabování a násilnostem.

Čekání na erupci

Poslední velká solární bouře se odehrála v roce 2012, proud nabitých částic ale naštěstí naši planetu minul. Příště už takové štěstí mít nemusíme – pravděpodobnost, že během zhruba deseti let má velká solární bouře poničit Zemi, odhadli vědci na 12 procent.

Zdroj: www.sciencealert.com, https://blogs.scientificamerican.com. Úvodní fotka od Juergen Faelchle / Shutterstock: Velká sluneční erupce - Prvky snímku pořízené agenturou NASA.

Reklama
Reklama