Prokletí hlav z Hexhamu. V 70. letech byl možná zaznamenán skutečný případ vlkodlaka

Prokletí hlav z Hexhamu. V 70. letech byl možná zaznamenán skutečný případ vlkodlaka

Foto: Denis---S / Shutterstock

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

V roce 1971 se v severoanglickém hrabství Northumberland odehrál příběh plný kleteb, děsu a tajemna. Z událostí, ke kterým tehdy došlo, dodnes běhá mráz po zádech.

Od objevu hlav docházelo v domě k sérii podivuhodných událostí

Na základě určitých charakterových rysů a vzájemných rozdílů hlavy později dostaly jména „chlapec“ a „dívka“. Byly kulovitého tvaru a měly malé krčky, což naznačuje, že byly původně připojeny i k tělům. Robsonovi tvrdili, že od podivuhodného nálezu se v jejich domě začaly dít nevysvětlitelné věci. Podle výpovědi členů rodiny se hlavy samy pohybovaly po domě. Hlavní dveře se pak tu a tam samy otevřely a zase zavřely. Jednoho dne pak pohled ven nabídl děsivou podívanou.

Toho dne se venku objevilo děsivé napůl zvířecí a napůl lidské stvoření. I sousedé domu Robsonových přitom vypověděli, že viděli tvora před vchodovými dveřmi. Než se však rodina stihla vzpamatovat, dětský křik netvora zahnal pryč od domu.

Případu se chopili odborníci na místní dějiny

V průběhu následujících let od nálezu byl příběh rodiny Robsonových představen veřejnosti v televizi i v novinách. Mediální pozornost vedla k tomu, že do Hexhamu přijeli nejrůznější odborníci na historické éry našich dějin, aby nález přezkoumali. I experti na slovo vzatí však měli problém kamenné hlavy správně datovat.

K vlastnictví soch se přihlásil původní majitel

Když už to vypadalo, že se původ sošek nepodaří vypátrat, přihlásil se muž jménem Desmond Craige, který tvrdil, že kameny vyrobil on. Uvedl, že v roce 1956, kdy bydlel v domě, který později obývala rodina Robsonových, vyrobil tři tyto kameny pro její dceru na hraní. Třetí z těchto kamenů se ztratil, zatímco dva zůstaly. Řekl, že k výrobě obličejů použil místní vodu, písek a kámen.

Craigovo svědectví se však v několika detailech rozcházelo s reálným provedením hlav. V určité fázi průzkumu těchto podivných talismanů však hlavy z Hexhamu záhadně zmizely neznámo kam. To opět rozdmýchalo divoké teorie o nadpřirozené síle, která podobizny chlapce a dívky stvořila.

Kresba vlkodlaka v lese v noci.
Kresba vlkodlaka v lese v noci. | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Možná spojitost s vlkodlakem

Jednou z hypotéz původu hlav byla legenda o keltské kletbě. Sošky tak možná souvisely s příběhy o příšeře zvané wulver. Tento napůl lidský vlčí muž přesně odpovídal popisům očitých svědků z Hexhamu. Wulver byl v mytologii mocným duchem, který byl ke všem lidem laskavý, dokud ho neprovokovali.

Obyvatelé Hexhamu však měli podle svého mínění dobrý důvod se wulvera obávat. V roce 1904 město trpělo útoky divokého vlka. Již tehdy panovaly mezi vesničany názory o tom, že jde o nadpřirozenou bytost. Příběh hlav z Hehxamu pak tato podezření ještě podpořil. Vlk z roku 1904 byl nakonec zabit projíždějícím vlakem, když utíkal z polí, kde předtím zabil místní dobytek. Mnozí se však domnívali, že tento tvor nakonec přežil i do roku 1971, a že hexhamské hlavy mu zajistily nesmrtelnost.

Dnes již bohužel nemáme možnost případ hlav z Hexhamu blíže studovat. Toto tajemství tak zůstává nerozluštěno – minimálně do doby, než se mystické hlavy opět objeví...

Reklama