Proslulá bojovnice se vzbouřila proti vládě starého Říma. Jejímu skonu předcházely mnohé úspěchy
Foto: Raphael Holingshed / Creative commons, CC-BY-SA
Na začátku naší éry zaútočila římská armáda na Británii. Postavila se jim však Boudicca, královna Icénů. Víte, co ještě dokázala?
V letech po invazi Římanů
V roce 43 zaútočila na Británii z jihovýchodu obrovská římská armáda, vedená generálem Aulem Plautiem. Původní plány nastínily snadné a rychlé vítězství, avšak po téměř dvaceti letech invaze měli Římané pouze jižní část Británie.
V letech, po této invazi, se icénské území přetransformovalo na tzv. klientské království, což ve zkratce znamenalo, že působí nezávisle a nadále v něm bude vládnout král.
V letech, po této invazi, se icénské území přetransformovalo na tzv. klientské království, což ve zkratce znamenalo, že působí nezávisle a nadále v něm bude vládnout král.
Králem tohoto kmene byl Prasotagus, který měl ženu Boudiccu a s ní dvě dcery. Po Prasotagově smrti měly království převzít právě jeho dcery, nicméně z důvodu jejich nízkého věku, se vlády ujala jeho žena Boudicca. Takovou změnu (ženu na trůnu) nehodlali Římané připustit, a tak začali zabavovat majetek královské rodiny a icénské šlechty. Když Boudicca proti tomuto jednání protestovala, byla zbičována a obě její dcery znásilnili legionáři.
Boudicca bojovnice
Po čase získala Boudicca na svou stranu mnoho bojovníků a náčelníků jiných kmenů, a to dokonce i těch, kteří se již přidali pod římskou vládu. Začalo se připravovat tajné povstání. První ničivou ranou icénské královny do římského srdce byl útok na město Camulodunum, které je dnes známé jako Colchester.
Boudicca na město vyslala povstaleckou armádu o počtu 100 tisíc bojovníků, kteří Camulodunum vypálil do základů. Vojáci této ničivé armády nebrali ohledy na své oběti – zabíjeli jak vojáky, tak civilisty, a přeživší umučili k smrti. Městu na pomoc spěchala čtvrtá legie, nicméně byla po cestě napadena a většina lidí nepřežila. Druhým útokem proti římské diktatuře bylo vypálení Londinia, kterému dnes říkáme Londýn. I Londinium padlo bez menších problémů, a tak Boudicca vyrazila k Verulamiu. To byla obrovská chyba.
Boudicca na Verulamium zaútočila s myšlenkou snížit římské šance na vítězství, nicméně toto město nebylo římské. Šlo o město s většinovým obyvatelstvem původních Britů a tím, že jej Boudicca vypálila, ztratila mnoho podporovatelů a spousta kmenů její stranu konfliktu opustila.
Osudná bitva královny bojovnice
Roku 61 se odehrála rozhodující bitva. V této bitvě se konečně Boudicca postavila Římanům tváří v tvář s nepoměrně větší armádou oproti té římské. Tentokrát však byli Římané lépe připraveni, ať už mluvíme o prostředí, či o výzbroji armády.
Povstalecká armáda měla sice navrch co do počtu, nicméně spousta z těchto „válečníků“ byla pouze obyčejnými farmáři s nekvalitní výzbrojí. V bitvě neměli povstalci šanci – byli v boji lapeni a pobiti, i se svými rodinami. Je uváděno, že Britové toho dne ztratili přes 80 tisíc životů.
O osudu Boudiccy nejsou dochované jasné informace, nicméně spousta zdrojů uvádí, že si sama vzala život jedem, neboť už nechtěla padnout do římského zajetí, ve kterém by ji s jistotou čekal horší osud nežli bičování.
Jiná verze tohoto příběhu naznačuje, že Boudicca zemřela přirozenou smrtí. Následkem této smrti mohly být některé z tehdejších neléčitelných nemocí.
Stejně jako příčina její smrti, zůstává nejasné i místo pohřbení této statečné válečnice.
Život této icénské královny byl mnohokrát zfilmován, ať už se bavíme o počinu Mela Gibsona s názvem „Warrior“, bristkém filmu „Boudica: Rise of the Warrior Queen“, či o filmu „Warrior Queen“ z roku 2003. Často se i říkalo, že známý režisér Stephen Spielberg pracuje na životopisném filmu s názvem „Queen Fury“, nicméně tento snímek se nikdy nedokončil, neboť byl zrušen. Boudicca se však také ukázala v populárním devadesátkovém seriálu „Xena: Warrior Princess“.