První rozvod v Čechách. Před 820 lety omámila vášnivost a touha po mladší ženě i českého krále
Foto: Přemysl Otakar I. s manželkou Konstancií. Zdroj fota: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Přemysl, nejstarší syn českého krále Vladislava II. a Judity Durynské, se narodil z otcova druhého manželství. V té době se Přemyslovský rod rozrostl o mnoho mužských potomků, kteří spolu soutěžili o trůn. Přemysl měl tři bratry nevlastní a dva vlastní, přičemž bratr Soběslav I. měl čtyři potenciální nástupce.
Poté, co byl jeho otec nucen opustit Čechy, Přemysl pobýval v Míšni u svých příbuzných, Wettinů. Kvůli složitosti svého jména mu začali říkat Otakar. Tak se z něj stal nám známý Přemysl Otakar I.
Jelikož nemohl ani snít o vládnutí, mohl se oženit z lásky, nikoli z rozumu. Zamiloval se do Adléty, dcery svého hostitele, míšeňského markraběte Oty Bohatého a proti jeho vůli se s ní v roce 1178 oženil. Švagrem Přemyslovy nastávající nebyl nikdo méně slavný Fridrich Barbarrosa.
Traduje se, že prý Přemysl Adlétu unesl, podobně jako kdysi Břetislav Jitku.
Přemysl Otakar v té době nebyl vlivným mužem, neměl majetek, vojsko ani dobré vyhlídky do budoucna. To se pochopitelně Wettinům nelíbilo, a tak mladí manželé nedostali žádné věno ani majetek, jak bylo běžně zvykem, píší autoři rozsáhlé publikace Královská trilogie (Ženy a milenky, muži a milenci, děti a levobočci).
Novomanželé byli navíc blízkými příbuznými, což bylo církevně nepřípustné. Jejich příbuzenský poměr dosahoval čtvrtého stupně, protože předkové novomanželů zhruba před 130 lety uzavřeli sňatek. I když se papežský zákaz často porušoval, jejich manželství nebylo odsouzeno a bylo vlastně tolerováno. Sám papež za úplatu vydával tzv. dispenz neboli souhlas s porušením církevního nařízení, který ale novomanželům jejich rodiče nezaplatili.
Během 20 let manželství se jim narodily čtyři děti - prvorozený Vratislav, Markéta Dagmar, pozdější dánská královna a Božislava s Hedvikou. Přemyslova politická kariéra začala vzkvétat na konci 12. století a v roce 1198 byl korunován českým králem. Jeho moc a dědičné právo potvrdila Zlatá bula sicilská v roce 1212.
Mezi nástupem Přemysla na trůn a upevněním moci došlo k několika osobním změnám. „Existují doklady z roku 1199 o svatbě Přemysla Otakara a sedmnáctileté Konstancie Uherské z rodu Arpádovců. Před obřadem poslušný a uplacený pražský biskup Daniel prohlásil manželství Přemysla a Adléty za neplatné s výmluvou na příbuzenský stav. Ani historikové se nemohou shodnout na jeho důvodech: mužského dědice měl, s Wettiny se udobřil a politicky se vzájemně podporovali, jediné vysvětlení je takové, že ho stárnoucí žena omrzela a chtěl mladší.“
Údajně se rozvedl kvůli politickému usmíření. Jeho jednání ale pobouřilo českou královnu Adlétu, jeho první manželku, která musela opustit zemi i s dětmi. Vrátila se do rodné Míšně ke dvoru svého bratra Dětřicha. Po několika letech se však s dětmi vrátila a Konstancie musela ustoupit. Ta „roku 1205 porodila budoucího krále Václava I. a Adléta byla při nejbližší příležitosti opět vypuzená“.
V roce 1207 Adléta znovu otevírá otázku svého rozvodu a zejména nároků svých dětí. V únoru 1211 pak Adléta umírá v klášteře sv. Kříže v Míšni. Její příbuzní se pokoušejí prosadit nároky pro prvorozeného syna Vratislava ještě v roce 1212, ale neúspěšně.
Přemysl Otakar I. dosahuje věku 75 let a tento svět opouští v roce 1230. Jeho druhá manželka Konstancie ho přežívá o 10 let, které tráví na svých dědičných statcích na Moravě.