První školu v Čechách založil kultovní soudce kmene Čechů. A její žáci se stali nesmrtelnými

První školu v Čechách založil kultovní soudce kmene Čechů. A její žáci se stali nesmrtelnými

Foto: Semi Flying Pharmacist / Shutterstock

Aktualizováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Mezi řekami Ohří, Labem a Vltavou, na úrodném území, stávaly nejstarší hrady kmene Čechů. A byly pak hrady knížat, které chránily jejich moc a bezpečnost, a byly pak hrady, které chránily území celého kmene.

Hrad Budeč

První z hradů byl podle pověsti Krokův hrad. Stával u vsi Zbečna. Na něm žil Krok, když si ho Čechové zvolili za svého správce a soudce. A když ho zvolili, vybudovali mu pevnější a důstojnější hrad. Nový hrad dostal jméno Budeč, píše český spisovatel a překladatel Eduard Petiška v knize Čtení o hradech, zámcích a městech.

Mýtický a spravedlivý otec Krok

Na Budči, za mohutnými valy z upěchované hlíny, žil, jak vypráví pověst, moudrý a spravedlivý Krok (úmrtí v r. 709 – pozn.) v dřevěných roubených stavbách se svou ženou, třemi dcerami a čeledí. Tady vyhledávali jeho soud ti, kdo rušili pokojný život kmene.k

Kazi a hrad Kazín

Nejstarší z Krokových dcer se jmenovala Kaša nebo Kazi. Odešla první z otcova domu a vystavěla si se svou čeledí vlastní hrad, Kašín nebo Kazín.

Teta a Tetín

Mladší Krokova dcera se jmenovala Teta. Odešla jako druhá z otcovského domu a přikázala svým lidem vystavět hrad Tetín nad řekou Mží tam, kde se jí dnes říká Berounka. Nedaleko od Tetína na hoře Pohled dala Teta na skále vztyčit sochu své bohyně, která se jmenovala Klimba. Často sem přicházela, aby se bohyni klaněla.

Libuše a škola v Budči

Nejmladší dcera, Libuše, zůstala u otce a matky nejdéle. (Její existence není historicky doložena, František Palacký její život hypoteticky kladl na počátek 8. století. /zdroj: cs.wikipedia.com/). Vypráví se, že navštěvovala (i se sestrou Kazi) první školu v Čechách, založenou Krokem na Budči. Byla to škola i nebyla. V budečské škole učili staří muži kmene Čechů, jak poznávat z tajemných znamení božskou vůli. Starci udržovali a předávali mladému pokolení staré zvyky, zašlé děje, a učil znát povahu bylin, která bylina prospívá a která škodí, učili kouzlům a čarám.

"Druidská škola vysoké magie"

Podle serveru Budec.net se „jednalo o Druidskou školu vysoké magie v Budči. Tato instituce byla nedílnou součástí českých dějin ještě dávno před tím, než se jim začalo říkat české. V historických knihách i v uměleckých dílech zabývajících se počátky české státnosti nalezneme několik zlomků informací, které mohou pozorného výzkumníka (v tomto případě se jednalo o Budečský vlastivědný spolek) přivést na stopu této v současnosti pečlivě tajené instituce.“

Setkání Libuše s Přemyslem

Do školy na Budči docházel i Přemysl (Oráč), budoucí manžel Libuše, a zde jej prý kněžna poprvé spatřila. Jméno Budeč pak pro všechny časy u Čechů označovalo místo, odkud se šíří vzdělanost. Manželé byli pravděpodobně "zakladatelé" nejstarší české vládnoucí dynastie Přemyslovců (cs.wikipedia.org).

Nadaný Svatý Václav

Do školy v Budči pravděpodobně chodil i svatý Václav (narozen 907 či 908), jak se praví v knize Ututlané dějiny aneb Záhady slavných postav naší historie od Felixe Krumlowského: „Byl to zřejmě chlapec velmi nadaný a otec ho proto poslal do Budče, kde ho jistý kněz Učeň vzdělával v latinském jazyce a liturgii. Pravděpodobně se nejednalo o nějakou školu, jak se to později tradovalo. Spíše bychom zmíněného kněze mohli označit za domácího učitele. První staroslověnská legenda o sv. Václavovi tvrdí, že četl nejen latinské, ale i řecké a slovanské knihy.“

Hrad Libušín

I nejmladší Krokova dcera Libuše se rozhodla odejít od otce a matky. Svolala svou družinu a přikázala jí postavit hrad u lesa, který se táhne k vsi Zbečnu. Hrad dostal jméno Libušín a vypráví se, že byl nejmocnější ze všech.

Zdroj: Eduard Petiška: Čtení o hradech, zámcích a městech. Felix Krumlowský: Ututlané dějiny aneb Záhady slavných postav naší historie, www.budec.net.

Úvodní fotka od z 88 / Shutterstock: Rotunda sv. Petra a Pavla v Budči.

Reklama
Zdroje článku:
Eduard Petiška: Čtení o hradech, zámcích a městech, Felix Krumlowský: Ututlané dějiny aneb Záhady slavných postav naší historie, budec.net
Reklama