První veganský fotbalový klub na světě aneb Neznamená méně masa méně gólů?
Foto: Forest Green Rovers v Cardiffu 2015. Zdroj snímku: Jon Candy from Cardiff, Wales / Creative commons, CC-BY-SA
Forest Green Rovers jsou slavným fotbalovým klubem - ale ne pro své sportovní úspěchy. Klub z jihu Anglie před lety přešel zcela na veganskou stravu. Pokud jde o udržitelnost, jsou prvotřídní i v jiných ohledech. Jak dlouho jim „to vydrží“? Neznamená nakonec bezmasá strava sestup klubu v tabulce do nejnižších pater?
Stále více sportovních klubů přezkoumává svou ekologickou stopu: Jak se chovají diváci? Jak cestují na venkovní zápasy? Jak se šetří energie na stadionu? To jsou otázky, které si kladou nejen kluby v nejvyšších ligách, ale i ty v amatérském sportu.
V Nailsworthu v jihozápadní Anglii byly tyto otázky zodpovězeny dříve než kdekoli jinde. V nemetropolitním hrabství Gloucestershire byl fotbalový klub založen již v roce 1889. V roce 2010 se Dale Vince, majitel firmy Ecotricity, zaměřené na produkci udržitelné energie, stal většinovým akcionářem místního fotbalového klubu Forest Green Rovers. Slovo „Green" (z angličtiny zelený) již v názvu klubu bylo, Forest Green (forest znamená les – pozn.) je totiž městskou čtvrtí Nailsworthu. Ale klub se stal skutečně zeleným (myšleno ekologicky) až za působení Vinceho, uvádí na svých stránkách švýcarský web Blick na základě celostátní kampaně DAS GRÜNE TRIKOT (Zelený trikot) organizované agenturami zlepšujícími energetickou udržitelnost ve sportovních organizacích a klubech.
Sójové párky
Nejdiskutovanějším krokem byla, pro anglický klub, který od sezóny 2017/18 hraje v EFL League Two (4. nejvyšší soutěž), skutečnost, stát se zcela veganským fotbalovým klubem. Na stadionu se sice prodávají párky, ale jsou vyrobené z tofu, jinak řečeného sojového sýra vyráběného vysrážením čerstvého sójového mléka. Když se tým stravuje na hřišti, v jeho pokrmech nejsou žádné živočišné produkty, to je svatá pravda. Na rozdíl od tvrzení různých médií a jejich nepravdivých článků o tom, že by v místním zeleném klubu mohli hrát pouze hráči-vegani. Jak se hráči stravují v soukromém životě, tedy mimo tréninky, zápasy a stadion, je jen a pouze na nich samotných.
Celostně udržitelný
Forest Green Rovers jde v oblasti udržitelnosti dobrým příkladem. Ve svém areálu i na stadionu klub důsledně využívá obnovitelné zdroje energie. Aby byla mobilita fanoušků udržitelnější, podporuje klub ekologické dopravní prostředky pro cesty na venkovní zápasy. Pokud jde o nakládání s odpady, spoléhá se na rozsáhlé iniciativy v oblasti recyklace a kompostování. Snižuje také spotřebu vody díky účinnému systému sběru dešťové vody. Dokonce i design stadionu a jeho okolí pomáhá podporovat a propagovat místní biologickou rozmanitost.
Ekologická aréna na spadnutí
Stejně jako u mnoha jiných udržitelných klubů - například dánského Aarhusu GF, který je uznáván jako nejekologičtější klub v nejvyšší lize - má i nový stadion nakročeno k tomu, aby se stal velkým hitem. Forest Green Rovers plánují postavit ekologickou arénu, která bude jako první svého druhu postavena výhradně ze dřeva.
Ekopark, který navrhla významná architektonická kancelář Zaha Hadid Architects, bude mít kapacitu 5 000 diváků s možností budoucího rozšíření na 10 000 míst bez větších stavebních úprav. Použití dřeva na terasy k sezení a podlahovou desku sníží potřebu betonu a oceli na základy. Výstavba stadionu již byla zahájena úvodními vrty, které mají zjistit podmínky podloží pro základy. Cílem je otevřít stadion v roce 2026, přičemž na místě současného stadionu bude vybudováno udržitelné bydlení.
Méně masa, méně gólů?
Liga, ve které bude klub Forest Green Rovers poté hrát, je v současné době otevřenější než kdy jindy. Poté, co se sportovní úspěch klubu zpočátku zdál být udržitelný, se nyní klub nachází v negativní spirále. V létě 2022 Rovers poprvé postoupili do League One - třetí nejvyšší profesionální divize v Anglii. V následující sezóně okamžitě a stejně jednoznačně sestoupili. V aktuální sezoně nyní dokonce hrozí sestup do National League, nejvyšší anglické amatérské divize. Byl by to pád do sportovní bezvýznamnosti. Mnozí fanoušci by si jistě mohli říct: „když už nejsou párky z masa na tribunách, tak alespoň na hřišti“. A pravděpodobně tím myslí, že by nějaká ta masná složka stravy pomohla hráčům se zase dostat do vyšších pater fotbalového žebříčku.