Prvomájový průvod za Československa: Pracující se průvodu raději účastnili, protože kdo nešel, mohl přijít i o prémie
Foto: Slavoj Betka / Creative commons, CC-BY-SA
„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.“ Kdo by neznal verše Karla Hynka Máchy, které odrážejí svátek lásky na prvního máje. Ovšem jak to bylo v Československu?
V Československu byl svátek lásky překrytý nebo alespoň zastíněný prvomájovými oslavami Svátku práce. Svátek práce se nazýval i první máj.
Svátek práce
Slaví se jako svátek všech pracujících. Původně je spojován s dělnickým hnutím a jeho kořeny sahají do druhé poloviny 19. století. Impulsem byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků.
Poprvé se slavil v roce 1890. Američtí dělníci stávkovali za osmihodinovou pracovní dobu 1. května 1886 v Chicagu. Tenkrát se stávky účastnilo asi 300 tisíc dělníků.
Oslavy v Československu
Poprvé se Svátek práce slavil v roce 1890 a za první republiky se z tohoto dne stal státní svátek. Za komunistického režimu byly v tento den organizovány prvomájové průvody.
Jak oslavy probíhaly?
Průvodů se museli účastnit všichni povinně. Jednalo se o žáky, studenty i pracující místních závodů. Příprava Svátku práce byla náročná. Bylo potřeba vymyslet a následně schválit hesla, která by se do průvodu hodila. Také se navrhovaly alegorické vozy. Dále bylo určeno pořadí, kdo po kom půjde v průvodu, což se odvíjelo podle velikosti podniku, školy nebo družstva.
Prvomájové průvody před tribunou
Z tribuny průvod sledovali například představitelé KSČ, funkcionáři místní samosprávy, funkcionáři Národní fronty a Svazu československo-sovětského přátelství, SSM armády a příslušníci Lidových milicí a další občané oddaní režimu.
Co se dalo vidět v prvomájovém průvodu?
Na špičce se nesou československá a sovětská vlajka, portréty osobností jako je Karel Marx, Bedřich Engels, V. I. Lenin, Klement Gottwald a generální tajemníci ÚV KSČ a ÚV KSSS. Lidé v průvodu mávali střapatými mávátky, nosili rudé vlajky, balónky, vyobrazení holubic a transparenty s různými vhodnými hesly. Všechnu slávu doprovodila budovatelská hudba z místních tlampačů.
Účast v průvodu
Nebyla dobrovolná, ale povinná. Průvodu se museli účastnit děti školou povinné i pracující lid. Zaměstnavatelé a učitelé měli nařízeno sledovat účast svých zaměstnanců či žáků. Když se někdo nezúčastnil, dopustil se prohřešku. Děti se také musely účastnit povinně průvodu a na základní škole byl povinný pionýrský kroj. Bez ohledu na počasí se nesměl brát přes kroj ani svetr. Proti tomu brojili lékaři, ale nepochodili. Pracující se průvodu raději účastnili, protože kdo nešel, mohl přijít i o prémie.
Výzdoba měst a obcí
Výzdoba byla bohatá. Na oficiálních i soukromých domech byly vyvěšeny československé a rudé vlajky. Na oknech jste mohli vidět bílé holubice, které symbolizují mír a různé motivy k prvnímu máji a papírové vlajky.
Co vysílaly televize a rozhlas?
Média vysílala přímé přenosy z prvomájových oslav, také živé reportáže a na pultech bylo k dostání slavnostní vydání Rudého práva. V televizi před přímým přenosem byl přenos z oslav prvního máje v Moskvě a v ostatních socialistických zemích.
Doprovodný program
Pan prezident uděloval státní vyznamenání a čestné tituly vědcům, odborníkům i umělcům. Děti, které navštěvovaly pionýrský kroužek, skládaly pionýrský slib. Těmto dětem se říkalo „jiskry“.
V některých městech se prvomájové oslavy nesly nejen v duchu průvodu, ale i s pouťovými atrakcemi. Například v Písku se děti mohly svézt na pouťových atrakcích na Výstavišti.
Hurá do obchodu
Konečně si mohly hospodyňky nakoupit jinak nedostatkové zboží. Na pultech se objevily například banány či pomeranče, které v tamní době patřily k těžko sehnatelným produktům.