Šokující odhalení: Má česká hora Říp skutečně íránské kořeny?
Foto: Ludek / Creative commons, CC-BY-SA
O původu názvu posvátné hory Říp se příliš neví. Někteří badatelé poukazují na keltský původ, jiní se spíše kloní ke zdroji germánskému. Zdá se ale, že však podle novodobých bádání můžeme germánský původ vyloučit. Naskýtá se ale zcela nečekaná varianta výsledku jazykovědného pátrání…
Původem geografického označen Říp se zabývalo mnoho badatelů, jejichž závěry ale mohou být zcela mylné. Dnes se podle serveru ptejteseknihovny.cz obecně uznává, že slovo bylo přejato z germánského rip - 'hora, skala'.
V Kosmově kronice napsané okolo roku 1120 čteme: circa montem Rip inter duos fluvios… (kolem hory Říp mezi dvěma řekami) V německém překladu Dalimilovy kroniky z let 1330-1346 bylo psáno von den Reifin (v rukopisu stálo greifin, ale g bylo setřeno). Ve tvaru Reif viděli badatelé posun a změnu z ei na měkké i, a proto se domnívali, že se v okolí Řípu udržely zbytky Markomanů až do německé kolonizace ve 13. století. Vhodnější je prostý výklad, že přistěhovalí Němci slyšeli české jméno Říp a pozměnili je podle některého slova německého, např. rif ve významu 'breh, kraj' (...praotec Čech a jeho lid usadili se v kraji okolo Řípu), uvádí se na webu Ptejte se knihovny, jež čerpal z publikace Antonína Profouse z roku 1951 Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny.
Podle webu Radio Prague International je jméno Říp indoevropské, jeho původ sahá až do doby bronzové a znamená prostě hora. Vychází z keltského „rib“ - žebro, tj. žebro země. Slovo Říp je identické se starým nordickým „rip“ – skála, hora.
Jazykovědkyně Pavla Loucká pro časopis Vesmír zase předkládá takovou teorii vzniku názvu, že „pokud ovšem nějaký praotec Čech existoval a pokud sem přišel v době, kdy sem asi tak mohl přijít (aspoň Kosmas tvrdí, že se Čech se svým lidem zastavil circa montem Rip viz. překlad: kolem hory Říp), pak o pěstování řípy (nota bene cukrovky) nemohl vědět nic. Tak kde to jméno naši předkové sebrali? Vysvětlení je prosté: nikde ho nesebrali, ono tam už bylo.“
Loucká tvrdí, že jméno Říp je původu předslovanského. Základem je germánské ríp (hora, vyvýšenina), které má latinskou paralelu ve slově rípa (břeh, svah, úbočí). Slované přejali jméno od zbytků germánských kmenů, popřípadě od německých kupců, pro které byla hora důležitým orientačním bodem při cestách do Prahy. Někteří jazykovědci odvozují původ jména až z ilyrsko-thráckého základu, ale tím se zabývat nebudeme. Zajímavější je, že po určitý čas se hora jmenovala Sankt Georgsberg. Tento německý název však vznikl v novější době, poté, co byla na vrchu postavena románská rotunda zasvěcená svatému Jiří, osvětluje zajímavost k této problematice jazykovědkyně Pavla Loucká.
Z Íránu přes maďarské pustě až k Řípu
V současnosti ale existuje ještě jedna hypotéza, a to zcela odlišná od všech výše jmenovaných. A to, že původ názvu naší starověké posvátné hory je íránský, popisuje ve své stati Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových pramenů její autor, jazykovědec Ľubomír Novák, který vyučuje filologii perštiny a jejích variant, problematiku spojenou s filologií ostatních íránských jazyků a kromě jazykovědy ještě i dějiny Střední Asie. Íránský původ může mít hora i přesto, že na našem území nemáme přesvědčivě doložené osídlení íránskými kmeny. V tomto případě lze předpokládat, že možný původ pojmenování by mohl pocházet od Skythů nebo Kimmerijců, případně Sigynnů. Je to zajímavé, ale mluvčí íránských dialektů zřejmě sídlili v maďarské pustě, takže celkem nedaleko.
Podle Nováka je keltská hypotéza pro původ oronyma (vlastní jméno tvaru vertikální členitosti povrchu zemského i mořského dna) Říp však fonologicky, čili z hlediska hláskosloví, nepřesvědčivá, pokud ji srovnáme s tvarem íránským, a taktéž indoevropským.
Íránská hypotéza zase není přesvědčivá z geografického hlediska, pokud si ovšem Slované toto jméno nepřinesli s sebou ze své původní domoviny, ve které mohli být v kontaktu s Íránci, ale v severním Černomoří podobná geografická jména chybí, tvrdí Novák. V případě Řípu tudíž můžeme předpokládat indoevropský předkeltský původ. Potom by význam jména naší posvátné hory měl být prostý – ‚hora‘ nebo ‚kopec‘, uzavírá svoji hypotézu jazykovědec Ľubomír Novák.