Odhaleno: Tajemní stavitelé pyramid v Gíze – nové důkazy přepisují historii
Foto: Ricardo Liberato / Creative commons, CC-BY-SA
Pyramidy v Gíze jsou jednou z nejvýznamnějších památek starověkého světa. Některé pozoruhodné teorie naznačují, že mohly být postaveny před více než 10 000 lety. Mezi zvažované autory patří také ztracená civilizace Atlantidy.
Pyramidy v Gíze
Pyramidový komplex v Gíze obsahuje kromě Cheopsovy pyramidy další dvě velké pyramidy, menší přidružené pyramidové a chrámové komplexy a Velkou sfingu. Velká pyramida, nebo též Cheopsova, je největší pyramidou světa a také jedním ze sedmi divů antického světa. Její výška činí 147 metrů a délka základny 230 metrů.
Velká sfinga, socha s lidskou hlavou a lvím tělem, byla nejspíše vystavěna jako ochranná socha chránící pyramidy. Je vytesaná do přirozené skály nedaleko pyramid. Měří 20 metrů na výšku a 73 na délku. Egyptologové se přiklánějí k názoru, že hlava sfingy představuje faraona Khafreho, pro kterého byla vytvořena a který nechal také postavit druhou největší gízskou pyramidu.
Celý komplex byl podle převládajícího názoru archeologů vybudován ve Staré říši mezi lety 2600–2500 před Kristem, nicméně existují i alternativní teorie.
Možné důkazy hovořící proti Egypťanům
Podle některých odborníků je možné, že pyramidy v Gíze byly postaveny nějakou starší vyspělejší civilizací a Egypťané je pouze objevili a používali. Tato teorie se opírá o některé hypotézy a důkazy včetně nedostatku písemných pramenů, které by potvrzovaly, že Egypťané měli technické znalosti a zdroje potřebné k výstavbě těchto složitých monumentů. Mezi další kontroverze patří například velikost staveb a vysoká hmotnost stavebních kamenných bloků (až 15 tun), záhadné tunelové systémy a šachty pod pyramidami, malta neznámého původu, úžasná přesnost zarovnání pyramid se severním pólem a neproporcionální hlava sfingy, která vypadá jako dodatečně vytesaná na původní soše lva. Jednou z nejzajímavějších teorií o starším původu pyramid je hypotéza vodní eroze Velké sfingy. Ta se opírá o její stav vykazující vodní erozi způsobenou dlouhodobými starověkými záplavami nebo dešti.
Dílo ztracené Atlantidy?
Nicméně taková skutečnost neodpovídá klimatu Starého Egypta, který byl většinou suchý a větrný. Namísto toho se zdá, že by mohla být způsobena dlouhodobými dešti, které se v oblasti Gízy vyskytovaly ještě před vznikem egyptské Staré říše. Na základě toho hypotéza přisuzuje autorství pyramid Platónově ztracené civilizaci zvané Atlantida před více než 11 500 lety. Hypotézu o vodní erozi formuloval poprvé v 50. letech Schwaller de Lubicz, egyptolog a mystik. Na jeho myšlenkách stavěl v roce 1979 další egyptolog a spisovatel John Anthony West, který připisoval erozi nilským záplavám mezi lety 15 000–10 000 př. n. l. Jeho myšlenku o vzniku eroze před rokem 5 000 př. n. l. podpořil v roce 1990 geolog Robert Schoch.
Převládající vědecký názor o přítomnosti prastaré vodní eroze je však následující: „voda s největší pravděpodobností prosakovala přírodními trhlinami ve vápenci ještě předtím, než byla Sfinga vytesána, což způsobilo, že vnější stěny Sfingy vypadají, jako by byly vytesány mnohem dříve, než ve skutečnosti byly.“