Ramesse II. dokázal před 3000 lety jako první postavit 100 000 armádu. Dávná historie však pamatuje ještě ničivější armády
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Ve věku 90 let vedl Ramesse II. svou stotisícovou armádu do boje proti Chetitům. Peršané naverbovali po celé své rozsáhlé říši půl milionu mužů a měli první speciální vojenskou jednotku. Staří Indové kromě pěšáků vlastnili také 9000 slonů.
Stotisícová armáda a úspěšná námořní flotila
Historicky první armádu čítající 100 000 mužů měl egyptský král Ramesse II. Veliký z 19. dynastie. Egyptská říše za jeho 51 let trvající vlády, mezi lety 1330-1279 př. n. l., velmi prosperovala. Byl druhým nejdéle vládnoucím staroegyptským panovníkem. Proslul zejména jako skvělý vojevůdce a stavitel monumentálních staveb.
Na sklonku života, když bylo Ramessovi obdivuhodných 90 let, vedl sérii tažení proti Chetitům a Libyjcům. Vlastnil také početnou námořní flotilu, se kterou dosáhl svého prvního vítězství nad “mořskými národy”. Tito piráti vytrvale útočili na jeho obchodní plavidla podél severního pobřeží. Záznamy o této námořní bitvě jsou prvními dochovanými svého druhu. Mnozí z řad jeho nepřátel se podle historických pramenů vzbouřili a přidali se k jeho početné armádě.
Půlmilionová armáda největší říše všech dob
Kýros II. Veliký (okolo 585 - asi 530 př. n. l.) z dynastie Achajmenovců byl jedním z největších dobyvatelů starověku. V 6. století založil mocnou Perskou říši, která se rozprostírala na ploše 5,5 milionu čtverečních kilometrů - od Egejského moře až na východ k řece Indus.
Říše je podle poměru jejího obyvatelstva vůči světové populaci považována za největší říši všech dob. V 6. století př. n. l. totiž světová populace čítala jen okolo 50 milionů lidí a z toho 44 % žilo v Persii. Kýrosovi se jako prvnímu podařilo postavit armádu o síle 500 000 mužů, která se sestávala u kopiníků, lučištníků, vozů, štítonošů a kavalerie. Štítonošů byla asi tisícovka a vytvářeli dočasnou a velmi účinnou hradbu z rákosu proti nepřátelským šípům. Díky speciálnímu výcviku, který získávali, představovali vlastně první speciální jednotku v historii. Peršany přemohli ve 4. století př. n. l. Makedonci vedení Alexandrem Velikým.
Devět tisíc slonů i speciální špionážní jednotky
Maurjovská říše (321 - 185 př. n. l.) byla první velkou indickou říší, která sjednocovala pod jednoho vladaře většinu indického subkontinentu. Vysoce efektivní organizovaná říše vynikala především stálou armádou a státní službou. Říši založil skvělý vojevůdce Čandragupta, který dobyl mnohé oblasti na severovýchodě jako Paňdžáb a oblast severní Indie. Jeho syn Bindusara dále pokračoval v expanzi říše na jih až do Deccanu.
Za vytvořením a udržením této obrovské říše stála především početná armáda. Podle tradiční indické literatury měla zahrnovat 600 000 pěšáků, 9000 slonů a 30 000 mužů kavalerie. Velikost armády je připisována centralizaci daní a národní měně, která zajišťovala stálé platy vojákům a udržovala jejich loajalitu. Maurjovská říše vynikala také rozsáhlou špionážní sítí, kterou Čandraguptův syn Ashoka využíval ke sledování dlouhých hranic říše s potencionálními nepřáteli.
Největší profesionální armáda
Za vlády císaře Augusta (27 př. n. l. - 14. n. l.) dosahovala římská armáda počtu 250 000 mužů. Armádu tvořilo 125 000 skvěle vycvičených legionářů rovnoměrně rozdělených do 25 legií. Zbylých 125 000 mužů čítaly pomocné sbory naverbované v provinciích. Postupně se římská armáda ještě rozrůstala. Vrcholu dosáhla v roce 211 n. l. za císaře Caracally, kdy se sestávala z 450 000 mužů v 33 legiích a 400 000 v pomocných jednotkách.
Milion válečníků pokořili jako první asijští pastevci
Na konci 13. století se mongolská armáda jako první v historii rozrostla na úctyhodný počet 1 000 000 mužů. Přitom na počátku svých dějin byli Mongolové jen pouhými kočovnými pastevci. Čingischán (1162 - 1227), první mongolský císař a jeden z největších dobyvatelů všech dob, dokázal národ pastevců proměnit v děsivou a nezastavitelnou armádu. Během následujícího století Mongolové dobyli téměř celou Asii a podstatnou část východní Evropy. Ve 14. století se tato obrovská říše rozpadla na menší válčící frakce, čímž její sláva skončila.