Roudnický zámek skrývá mnohá tajemství: Telepatické odvrácení smrti, neovladatelné dveře či Černou paní
Foto: Mino Surkala / Shutterstock
Ve druhé půli 12. století vznikl v Roudnici nad Labem první kamenný hrad na našem území, jejímž zakladatelem nebyl panovník. Tuto románskou stavbu, ze které se do dnešních dnů dochovalo jen málo, vystavěli pro své potřeby a povyražení pražští biskupové. V pozdější době došlo k její přeměně na barokní zámek.
Další prvenství obdržela Roudnice za to, že první most na Labi byl postaven ve 14. století právě zde. Řeka sehrála v historii města významnou roli a je spojena s mnoha originálními legendami. Samotný zámek má pohnutou a místy i tajemnou historii. Tajuplná atmosféra zámku přitahovala též alchymisty. Tomuto umění se zde věnovali dva arcibiskupové, Albík z Uničova (v letech 1412 až 1413) a Konrád z Vechty (v letech 1413 až 1431). V roce 1577 získal roudnické panství Vilém z Rožmberka a založil zde alchymistickou dílnu. Od 2. světové války sloužil pro potřeby čs. armády a byla zde umístěna vojenská hudební konzervatoř. V restitucích se vrátil rodu Lobkowiczů a dnes je opět přístupný veřejnosti, píše server Epochanacestach.cz. Zatím však podle všeho po místních strašidlech nikdo systematičtěji nepátral, ale pohodlně při návštěvě Roudnice lze nalézt slavné lobkowiczké vinné sklepy.
Výběr z tajemných záhad hradu a zámku
V nádherném prostředí roudnického hradu, který kdysi sloužil jako arcibiskupské sídlo, se nese tajemná příběh o duchu Jana z Jenštejna, pražského arcibiskupa z přelomu 14. a 15. století. Jan, který byl původně proslulý svým bujarým životním stylem a vysokým postavením jako kancléř krále Václava IV., prošel radikální životní změnou po těžké nemoci a blízkosti smrti, napsal web babinet.cz, a pokračuje: Od tohoto bodu se odvrátil od světské existence a stal se asketou, zapojujíc se do extrémních duchovních praxí a hluboké kontemplace.
Dnes mladí kadeti vojenské konzervatoře, bydlící v prostorách hradu, vyprávějí tajemné příběhy o setkáních s jeho duchem, který se objevuje hlavně v místech, kde kdysi stávala hradní věž a kaple, odklánějící se na stranu legend a pověr. Janova silná osobnost a radikální změna životní cesty, která zahrnovala odříkání a tělesné trestání, jakoby zanechala jeho duchovní stopu v historických zdích hradu, připomínající svou přítomnost poklepáním na ramena v temných, opuštěných chodbách kolem půlnoci.
Kateřinu zachránila telepatie
Jedna z mnoha dalších místních historek vypráví o zázračném zachránění dívky Kateřiny, popisuje ve své knize Tajuplná místa Česka její autorka Jitka Lenková: „Jméno Kateřiny volal v horečkách blouznící synovec prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297–1364) a nikdo nevěděl proč. Teprve za svítání byla v zimní noci u hradního příkopu nalezena sice promrzlá, ale kupodivu živá dívka jménem Kateřina, kterou do té doby nikdo neznal. Záhadné telepatické spojení mezi ní a blouznícím chlapcem jí snad pomohlo přežít krutý zimní mráz“.
Dveře se samy zavřou pouze dvakrát ročně
Na zámku mají i dveře na chodbě, které se samovolně zavírají – a ne průvanem. Dveře nejdou zamknout, a tak zůstávají otevřené. V noci, když je všechno pozavíráno, všechny ostatní dveře i okna, tyto dveře se najednou dají do pohybu a samy se zavřou. Je zajímavé, že k tomu dochází pouze v určité dny – 30. dubna (známý svátek čarodějnic) a v noci na svatého Jana (24. června).
Démoni
V neposlední řadě jsou místní zajímavostí četná vyobrazení démonů nad mnoha dveřmi v zámku. Však se také bývalé konzervatoři žertem říká „škola řvoucích démonů“ – za klidných nocí je prý možné slyšet jejich tiché vytí.
Zlatý poklad
Nesmíme zapomenout ani na zlatou kvočnu s dvanácti vejci (či kuřaty), která se skrývá pod nedalekým kostelem Narození Panny Marie. Poklad bude nalezen, až farářem v kostele bude roudnický občan. Za dobu existence kostela se to ale ani jednou nepoštěstilo.
Starosti paní Polyxeny
Po dlouholetém vlastnictví hradu arcibiskupy se později na podobě Roudnice nejvíce podepsal rod Lobkowiců, který hrad získal roku 1603 sňatkem Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (1568–1628) s Polyxenou z Pernštejna (1566–1642), vdovou po předchozím majiteli. Paní Polyxena byla spolu se svým manželem majitelkou roudnického zámku. Podle serveru Strašidelná Praha byla prý velmi přísná a pronásledovala prostopášníky. Dodnes se zjevuje v podobě Černé paní, která hlídá svůj poklad. Nicméně poklad je uvnitř roudnického zámku skutečně ukryt. A to v podobě části prastarého biskupského hradu, který patří k nejstarším u nás vůbec.