Muž z Porsmose: Bažina vydala oběť neolitické vraždy
Foto: Nationalmuseet / Creative commons, CC-BY-SA
K soupeření o prostor, moc a vůdčí postavení vedl v neolitu rostoucí počet obyvatel. Zemědělec si mohl své postavení vydobýt jak v boji, tak i mírovou výměnou darů se sousedy a přáteli. Dary mohly být zdobené sekery z křemene nebo jantarové korálky. Mnohé z těchto bohatství bylo obětováno mocnostem nad jezerem.
V raném neolitu byli lidé také někdy popravováni a házeni do jezer. Konflikty mezi zemědělci mohly vyvolat násilí a zabíjení. Byly také přinášeny lidské oběti. Své dny takto končili mladí i staří lidé.
Dávné osídlení severní Evropy dokládá mumifikované tělo známé jako tzv. muž z Porsmosu, pocházející právě z období neolitu. Nalezeno bylo v dánském městě Næstved, které leží na řece Suså v jižní části ostrova Sjælland, 70 km od Kodaně, ve stejnojmenném regionu Sjælland.
Město bylo založeno v roce 1135 řádem svatého Benedikta a jeho název pochází ze slov næs a tved. Díky blízkosti moře byl Næstved důležitým obchodním centrem, které využívala hanza, a od 19. století se zde díky zalesněnému okolí rozvíjel papírenský a nábytkářský průmysl; město bylo známé také výrobou skla a keramiky, zpracováním vepřového masa a velkými kasárnami.
Neodešel dobrovolně
Tělo pravěkého muže bylo objeveno v roce 1946 se šípem v hlavě, který mu pronikl nosem do lebky. Další šíp byl nalezen v hrudi, jež ho pravděpodobně zabil. Muž z Porsmose byl kompletně mumifikován v rašeliništi Porsmose, přičemž neporušená byla pouze jeho kostra. Nový pohled na více než 1 000 „těl z bažin" - lidských ostatků uchovávaných na místech s nízkým obsahem kyslíku a vlhkou a houbovitou půdou - ukazuje, že tradice zanechávání těl v evropských bažinách trval po tisíciletí, od doby kamenné až po moderní dobu, a že tito jedinci často skončili násilně.
Byl extrémně vysoký, měl pěstěné ruce a nebyl zvyklý pracovat: Brutálně zavražděného krále pohodili…
Podle kostěných hrotů šípů nalezených v lebce a hrudní kosti muže z Porsmose ho potkala násilná smrt. Patologové popsali nález takto: Muž ve věku 35 až 40 let má šíp hluboko zabodnutý v hrudní kosti, další pronikl do lebky nosem.
To naznačuje, že muž byl svými útočníky překvapen nebo se možná stal obětí popravy. Poté bylo tělo vyhozeno do tehdejšího jezera. Oba šípy musely být vystřeleny šikmo shora a z bezprostřední blízkosti. Takto směrované smrtící střely, vystřelené z tak malé vzdálenosti, mohou svědčit buď o přepadení, nebo o popravě. Šípy patří typově do období tzv. Single Grave culture.
Kultura jednoho hrobu
Ke konci doby kamenné začalo docházet ke změnám. Rozšířilo se zemědělství, větší důraz se kladl na chov dobytka a pěstování ječmene jako hlavní plodiny. Zemědělec měl vlastní hospodářství a obdělával vlastní půdu. Změny začaly nejprve na lehkých půdách jižního a středního Jutska. Zavedení kola ve stejné době znamenalo technologickou revoluci. Období kultury jednotlivých hrobů dostalo svůj název podle tisíců jednotlivých hrobů budovaných v nízkých mohylách, známých také jako kurhany.
Kultura s jedním hrobem (od cca 2 800 př. n. l. až 2 200 př. n. l.) patří mezi kultury se šňůrovou keramikou, které vznikly ve střední, východní a severní Evropě a které si byly blízce příbuzné. Keramika byla zdobena otisky šňůr ve společném stylu a pevnou součástí výbavy člověka byla kamenná bojová sekera. Tato kulturní jednotnost odrážela společné profesní, sociální a náboženské charakteristiky.