Lid kmene Meru uchránil posvátný les Giitune. Za cenu životů
Foto: Miljuvarghese / Depositphotos
Pradávný a posvátný les Giitune leží přesně na rovníku. Vzduch v jeho hustém podrostu a ve stínu vysokých stromů je však překvapivě chladný a často se jím mezi fíkovníky a liánami nesou zvuky vzácných posvátných gueréz.
Posvátný les Giitune je národním komunitním lesem od 17. června 2005, vyhlášeným na základě zákona o památkách a památkových místech keňským Národním muzeem. Posvátný les leží na rovníku a podél 37. stupně zeměpisné délky v lokalitě Ngugi v oblasti Meru. Les je součástí většího ekosystému posvátné hory Mount Kenya a posvátného lesa Nyambene. Po mnoha letech pustošení vinou konfliktů a klimatických změn dnes les prochází pomalou obnovou do přirozeného stavu. Lid Meru začal svůj les zušlechťovat vysazováním nových stromů, jelikož si váží tajemných vlastností, které údajně ztělesňuje, popisuje Sarah Bartlettová v knize Průvodce po mystických místech světa.
Meruové neboli Ameruové jsou etnickou skupinou Bantuů, kteří obývají oblast Meru na úrodné půdě severních a východních svahů hory Mount Kenya. Název „Meru" označuje jak lid, tak i region, který se nachází ve stejnojmenné oblasti.
Když někdo poruší tabu, musí obětovat ovci a pomodlit se k Murunguovi, bohu lidu Meru.
Na sběr naplaveného dřeva, popadaných semínek, ovoce a bobulí bedlivě dohlíží stařešinové. Zabíjení zvířat je v lese přísně zakázáno, stejně jako páchání jakéhokoliv násilí. Když někdo poruší tabu, musí obětovat ovci a pomodlit se k Murunguovi, bohu lidu Meru.
Meruové si také postupem času v souvislosti s lesem vytvořili různé mýty a tabu. Například že stromy a větve mohou kácet a sekat pouze pomocí tupých kamenů, protože se v lese nesmějí používat žádné nástroje vyrobené člověkem. Mýty se zde předávají z generace na generaci ústní formou. Podle jednoho z nich stihne nevítané návštěvníky lesa pomsta a kletba obřího hada, který číhá stočený v nejhlubším podrostu. Uprostřed lesa se prý také nachází tajuplné jezero, v němž se narušitelé utopí.
Les je velmi vážený
Místní kmen dokonce věří, že když někdo pokácí strom, les pro něj pláče a krvácí, jako „by bylo ublíženo dítěti“. Les je poklidným a přísně střeženým místem, jehož živoucí duše údajně prostupuje každým stromem, kamenem, ptákem i květinou. Opice guarézy, které les opustily jako svůj domov, se zde opět usídlily. Vrátilo se sem více ptáků a biologická rozmanitost vzkvétá. Je zajímavé, že dokonce i náboženské církve, které se vyhýbaly zdejším rituálům, nyní les navštěvují kvůli modlitbám a uctívání.
Toto zvláštní místo je oblíbeným cílem turistů, kteří sem houfně přijíždějí, aby si vyzkoušeli svou vytrvalost a zdolávali kopce - jen tak pro zábavu.