Úsměv a pozitivní myšlení Češi příliš neprovozují. Měli by, jde o život, radí onkolog Steva Jobse
Foto: dennizn / Depositphotos
Místo pochvalných slov, povzbudivých reakcí a veselých výhledů do budoucna vysíláme spíše negativní poznámky, pesimistické předpovědi a hledáme všemožné chyby a mouchy. Příliš se ani neusmíváme, neradujeme ze života a smýšlíme spíše pesimisticky, komentují českou náturu odborníci. Příliš si ale nepřipouštíme, že naše „blbé“ nálady nám mohou přínést velká zdravotní strádání. Změňme to.
Na otázku „Jste šťastní?“ my Češi nemáme rádi výrazné odpovědi podobně jako Američani či Dánové , kteří vyhrknou: Ano, jsem hrozně šťastný, říká socioložka Dana Hamplová. Ale přesto se můžeme radovat ze života, abychom si negativním přístupem nezavařili na poli zdravotním. Doktor David B. Agus ve své publikaci Krátký průvodce pro dlouhý život veselou formou nabádá, „jak si dlouhodobě a snadno udržovat pevné zdraví“, což je zároveň podtitulek knihy.
Jsme roztěkaní, ve stresu a přítomnost nám utíká: naučte se 5 technik soustředit se na „tady a teď“…
Dr. David B. Agus je jedním z předních světových lékařů a průkopníků v oblasti výzkumu rakoviny a biomedicíny. Zabývá se pokročilými stádii rakoviny a s pomocí soukromých nadací i národních agentur vyvinul nové způsoby její léčby. Profesor medicíny a inženýrství na University of Southern California napsal čtyři knihy o přístupu ke zdraví a nemocem, které se staly světovými bestsellery a také podkladem k televiznímu seriálu.
Vliv pacienta Jobse
Co se týče průkopníka počítačového průmyslu Steva Jobse, byl Angusovi tak blízkým přítelem, že mu přejmenoval jeho první knihu. Z původního názvu „Co je zdraví?“ vznikl „Konec nemoci“ s tím, že původní titul knihy okomentoval Angusův pacient a přítel Jobs slovy: „Číst to je jako ,žvýkat karton´.“
Svého Krátkého průvodce proměnil Agus laicky vysvětlenými analýzami v praktickou a stručnou ilustrovanou příručku pro každodenní život. Optimální zdraví podle něj začíná u našich každodenních návyků. Snaží se o to pomoci vytvořit nové vzorce osobní péče o zdraví pomocí levných a široce dostupných nástrojů, které jsou založeny na nejnovějších a nejspolehlivějších vědeckých poznatcích. Inspirujme se.
Úsměvem proti bolístkám
„Úsměv vám zlepší náladu, ať se děje, co se děje,“ začíná pozitivně dr. Angus. Už samotný akt úsměvu spouští uvolňování „hormonů štěstí“ endorfinu a serotoninu, které působí proti bolesti a přináší pocity štěstí. Kromě toho je to také zravější – úsměv zaměstnává sedmnáct svalů, k mračení jich je potřeba 43. Pokud se zvládnete usmívat, můžete se občas také zasmát.
Síla pozitivního myšlení
Podle Anguse jsou naděje a optimismus v našich životech mocnými silami. Podobně jako u mnoha jiných věcí to, jak uvažujeme, určuje to, co prožíváme - v dobrém i ve zlém. A nikde to neplatí víc než právě u zdraví, zdůrazňuje dr. Angus. To, jestli máme víru ve své zdraví, stoprocentně souvisí s tím, zda máme zdravé tělo. „Věříme-li, že můžeme být zdravější, hádejte, co se stane: budeme.“
Zemřel na rakovinu, kterou neměl
K nejdramatičtějším experimentům, které tuto myšlenku testují, patří ty, v nichž lidé nevědomky berou falešný lék (placebo) na skutečné zdravotní problémy, a následně se ukazuje, že se jejich stav zlepšil prakticky stejně jako u těch, kdo dostali skutečný lék. Celý placebo efekt je pouze o systému pozitivního přesvědčení.
Na druhé straně rovnice potom stojí příběhy odhalující moc systému negativního přesvědčení, z nichž jeden byl slavně zdokumentován v roce 1974, kdy byla Samu Londemu diagnostikována rakovina jícnu. V té době taková diagnóza znamenala rozsudek smrti, a tak nikoho nepřekvapilo, když Sam navzdory intenzivní léčbě o pár týdnů později zemřel. Po pitvě však zdravotnickou obec šokovala skutečnost, že Sam rakovinu jícnu vůbec neměl.
Způsobilo jeho předčasnou smrt skutečně jen to, že si myslel, že rakovinu v konečném stadiu má?
Zda je legendární příběh skutečně pravdivý do všech podrobností, je dodnes předmětem debat, v každém případě se však podobá dalším důkazům, jež poukazují na sílu myšlenek. „Já sám si všímám dramatického rozdílu v prognózách pacientů mezi těmi, kdo v sebe věří, a těmi, kdo se vzdávají,“ říká dr. Agus. A pokračuje, že obecně vzato se lidem, kteří přistupují k životu optimisticky, daří v klinických výzkumech vždycky lépe.
Jsme roztěkaní, ve stresu a přítomnost nám utíká: naučte se 5 technik soustředit se na „tady a teď“…
„Věříte-li, že to s vámi jde z kopce, že budete trpět a brzy zemřete, můžete se velmi snadno stát obětí takového sebenaplňujícího proroctví. A naopak - když budete věřit, že všechno dokážete překonat a budete se těšit dlouhému životu, může se přesně to stát.“
Podle Aguse existuje řada způsobů, jak podpořit svůj pozitivní náhled na svět. Mohou toho dosáhnout dobře organizovaná deistická náboženství (hlásají víru v osobu, boha – pozn.), ale také systémy světské víry. „Jediné, co potřebujete, je systém, jenž vám pomůže vsadit i nevylíčitelné utrpení do širšího kontextu a dosáhnout vyššího uvědomění sebe sama. Takový systém podpoří i váš smysl pro komunitu a sdružování s druhými lidmi, což je samo o sobě ozdravující,“ motivuje doktor David B. Agus.