Rumunsko skrývá mimořádné architektonické skvosty, které jinde nenajdete. Bez davů turistů
Cestovatelé Rumunsko ještě neobjevili v tak velké míře jako ostatní evropské země. Proto oceňují jeho autentičnost, snadný přístup k památkám a také cenovou dostupnost – pobyt v Rumunsku vás vyjde daleko levněji než poznávací dovolená v západní Evropě.
„Rumunsko je turisticky neprávem opomíjenou zemí. Stát rozkládající se na Balkánském poloostrově, s rozlohou odpovídající zhruba polovině plochy Francie oplývá úchvatnou přírodou, vysokými horami a hlubokými lesy, ale také dlouhou historií, jejímiž svědky jsou zachovalé hrady a zámky či středověká města,“ představuje návštěvníkům web Rady na cesty.
Prozatím je pro cestovatele z celého světa Rumunsko především domovem hraběte Drákuly, ale najdeme zde velké množství jiných historických památek a nádhernou přírodu. Stát s necelými 20 miliony obyvatel je převážně pravoslavnou zemí, ale na jeho území jsou k vidění i četné evangelické, římskokatolické a řeckokatolické památky. Mezi sakrálními stavbami vyniká zejména osm malovaných klášterů na severovýchodě země, v oblasti zvané Bukovina.
Historicky tedy kněz hrál v životě lidí důležitou roli, zejména na venkově. Kněz byl stejně důležitý, ne-li důležitější než starosta, a jeho hlas měl autoritu v sociálních, ekonomických a dokonce i politických záležitostech obce. To platilo téměř v celé Evropě v jejím středověku i novověku a v některých částech platí dodnes.
Moldavské chrámy
„Kostely v Moldávii“ - jeden je na úvodním snímku - je vlastně název skupiny osmi sakrárních staveb rumunské pravoslavné církve v historickém regionu Jižní Bukoviny a Moldávie, které jsou kulturní památkou UNESCO. Vystavěny byly v 15. a 16. století na území tehdejšího Moldavského knížectví za vlády Štěpána III.
Humor, Moldovita, Arbore, Probota, Sucevita, Voronet – jsou podle encyklopedie 100 divů světa půvabně znějící, ale přesto málo známá jména. Přitom se pod nimi skrývají architektonické skvosty mimořádných kvalit. Tyto klášterní stavby, jejichž kostely si zaslouží pozornost již díky integraci byzantinských a gotických prvků, překvapí především bohatě pomalovanými fasádami.
Chrámy postavené před pěti až šesti stoletími v rumunské části pohoří Bukovina jsou výmluvným svědectvím velké zbožnosti lidu tohoto zapadlého kraje. Byly postaveny společným úsilím vesničanů, kteří potřebovali místo k bohoslužbám a ke shromažďování své komunity, protože Rumuni nebyli uznáni jako národ (se svým jazykem, kulturou a historií) vládnoucími cizími mocnostmi.
Organizace UNESCO zařadila zmíněné stavby s přečnívajícími sedlovými střechami na seznam světového dědictví v roce 1993.
Dřevěné kostely
Osm kostelů, osm různých architektonických odpovědí na možnosti dřevěných staveb. V rumunské oblasti Maramures mezi Karpaty a pohořím Rodna se dochovaly mistrovské ukázky dřevěných staveb z různých období. Zprostředkovávají nám živoucí představu o tvůrčích možnostech práce s tímto materiálem, o řemeslnických dovednostech jejich stavitelů, kteří dokonale zvládli konstrukce úzkých, vysokých věží, stejně jako stabilních šindelových střech. Tyto typické příklady památníků krajové kultury jsou od roku 1999 zaneseny na seznamu světového dědictví UNESCO.
Opevněné kostely
Opevněné kostely v Transylvánii jsou kostely, které si vesničané přeměnili na kapituly, aby měli útočiště před četnými nájezdy a bitvami ve středověku. Konkrétně obec Biertan v kraji Sibiu v rumunské Transylvánii (Sedmihradsko) je dnes téměř vylidněná. Němečtí obyvatelé se z této oblasti houfně vystěhovali. Když se toto místo nazývalo ještě Birthälm a bylo osídleno téměř výhradně sedmihradskými Sasy, byl zde na začátku 16. století na vrchu nad vesnicí postaven opevněný kostel, pod jehož ochranu Birthälm, jakožto sídlo evangelického biskupa (1572-1867) spadal. Typickým příkladem jiného opevněného sedmihradského kostela je kostelní hrádek Kleinschenk.