Samojská „obecní panna“ žila v blahobytu, ale před celou vesnicí svého nastávajícího musela prokázat svou neposkvrněnost
Foto: Thomas Andrew of Apia / Public domain, Wikimedia commons
Čest a sláva panenství na Plaveckých ostrovech aneb zatímco členky princezniny družiny vyhledávali jejich mužští obyvatelé zcela nezakrytě, neopovážil se žádný chlapec ze vsi učinit taupo jakýkoli návrh. Hrozila by jí trýznivá smrt…
Tichomořské souostroví Samoa leží velice blízko míst, která rozděluje 180. poledník. Tuto jedinou zemi rozdělují však vedví hranice politické. Západní část souostroví – oficiálně „Samoa i Sisifo“ – je dnes nezávislým státem, vlastně teprve druhu zemí Polynésanů, která získala plnou politickou suverenitu. Východní ostrovy Samoy jsou pak součástí USA, mají ovšem rozsáhlou vlastní samosprávu a díky své příslušnosti k USA dnes pro země Oceánie mimořádně vysokou životní úroveň.
V západní části Samoy, na jednom z nejznámějších míst významného poloostrova Mulinu´u na ostrově Upolu, „...jsem tehdy, v polovině 60. let, na jakési „manifestaci“ potkal dívku velice skvostně oblečenou.“ píše Miloslav Sting ve své knize Sex v pěti dílech světa a dále popisuje: Hlavu jí zdobila tuiga – skutečný samojský diadém vytvořený z lidských vlasů vybělených korálovým vápnem, barevných ptačích per, nejrůznějších mušliček, a dokonce i několika zrcátek. Dnes už se lidový oděv Plaveckých ostrovů (jak své zemi Samojci také říkají) velice přizpůsobil světové módě.
Obecní taupo
Stingla však zaujalo i dívčino důstojné, doslova aristokratické chování. Od jeho apijského přítele, který ho zrovna doprovázel, se Stingl dozvěděl, že tato „mladá dáma“ je taupo své vesnice. Slovo taupo bývá angličtiny často překládáno jako Village Virgin, doslova tedy „Obecní panna“. Neboli lépe znějící „Panna obce“.
Každá vesnice musela, alespoň dříve, mít svou taupo, vysvětluje dále Stingl. Dívka, kterou náčelníci takto vyvýšili, získala rázem velice významné postavení. Obec jí zpravidla vybudovala vznešenější chýši, taupo jídala nejlepší pokrmy, takové, které byly určeny náčelníkům. A získala tak – jako jediná žena v obci – postavení úrovně mataiů (hlav samojských velkorodin – pozn. aut.). Navíc přijímala ve vesnici cizí návštěvníky, připravovala pro ně obřadně svatý ceremoniální nápoj kavu a tančila pro ně.
Poznámka k úvodní fotografii: Portrét taupo, mladé samojské vesnické panny, pořízený v 90. letech 19. století Thomasem Andrewem z Apia, Západní Samoa. Identifikována jako Taupo Matautu, jedna ze Seumanatafových dcer.
Jedno jí chybělo
Tato vesnická princezna, taupo, měla dokonce vlastní dvůr, do nějž přijímala méně vznešené vrstevnice. A měla také služky, nejkrásnější šaty, všechno, co si jen může samojská dívka přát. Neměla jen jediné: muže, milence. Zatímco všechny ostatní dívky, všechny její vrstevnice vedly úplně svobodný, bohatý a značně pestrý život, střežili panenství taupo nejen její rodiče, nejen matai, ale i k tomu účelu zvláště vybrané starší ženy, které taupo neustále provázely. Neposkvrněné panenství taupo bylo pýchou, ctí celé obce.
Co je v družině, není pro mě
A zatímco členky princezniny družiny vyhledávali jejich mužští obyvatelé zcela nezakrytě, neopovážil se žádný chlapec ze vsi učinit taupo jakýkoli návrh. Panna obce se směla provdat jen za vznešeného muže z cizí vesnice. Takový sňatek zpravidla smlouvali náčelníci. A na vlastní přání nevěsty nikdo nebral zřetel.
Veřejné potvrzení čistoty
Protože největší ozdobou panny obce bylo přirozeně její panenství, musela taupo před sňatkem osvědčit svou čistotu. Deflorace čili zkouška panenství, byla tehdy konána zcela veřejně ve vesnici ženicha. Běda však, kdyby se ukázalo, že taupo už před sňatkem poznala muže! Ženy z její aigy (velkorodiny) by dívku, která tak hrozným způsobem poskvrnila dobré jméno jejich velké rodiny, jejich obce, ukamenovaly k smrti.
Významný význam sexu
„Nevím samozřejmě,“ píše Stingl, „zdali ona, jedna z posledních skutečných taupo, kterou jsem tehdy, před třiceti roky, potkal na Samojském poloostrově Mulinu´u, byla opravdu pannou. (…) v každém případě však tato nádherně vyzdobená samojská krasavice byla příkladem toho, jaký význam – i dnes – obyvatelé Jižních moří přikládají sexu a jak rozdílně se na to, co se týká pohlavních styků, dívají.“
Muži už to znají
Podle Stingla na Samoi, ale i jinde na okolních „ostrovech lásky“, si sexuální znalosti, umění dobrého milování, má osvojovat jen žena. Zdejší muži se údajně jakoby s těmito erotickými znalostmi už rodili. Spisovatel si to vysvětloval tím, že žena přichází na svět jako panna, zcela neposkvrněná, a tedy – jaksi logicky – nezkušená. A je tedy povinností mužů zbavit ženu nejen panenství, ale zejména této nežádoucí nezkušenosti ve věcech sexu, popsal pro čtenáře Miloslav Stingl ve své knize Sex v pěti dílech světa.