6. rána egyptská – Vředy. Egypťanům není pomoci
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
V pořadí šestým trestem, který Hospodin uvalil na egyptský lid, byla epidemie neznámé choroby projevující se bolestivými vředy. O jakou nemoc se jednalo a jak změnila postoj faraona vůči zotročení Izraelitů?
Faraon byl první na ráně
Šestou ranou, kterou Bůh seslal na Egypťany, byly shchin neboli vředy. Ty se mezi lid dle Bible rozšířily díky sazím, které měl Mojžíš vyhodit k nebi a rozptýlit je po celé zemi. Na rozdíl od ostatních pohrom s výjimkou první byl faraon přímým svědkem toho, jak pohroma začala. Bolestivá kožní nemoc postihla faraona a jeho mágy, stejně jako všechny ostatní Egypťany a jejich zvířata. Čarodějové pak nejenže nemohli tuto pohromu zopakovat, ale nebyli schopni se ani sami uzdravit.
Rány, které předcházely této, ve větší či menší míře ovlivňovaly spíš okolní prostředí. Vředy byly první pohromou, která byla přímým projevem na tělech Egypťanů. Ačkoli vředy postihly celý Egypt, jejich první příznaky se projevily právě na faraonovi a jeho kouzelnících. To mělo panovníkovi ukázat, jakou moc a sílu má Hospodin nad jeho osudem.
Odplata za fyzické týrání otroků
„Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Naberte si plné hrsti sazí z pece a Mojžíš ať je rozhazuje faraónovi před očima směrem k nebi. Bude z nich po celé egyptské zemi poprašek, který způsobí na lidech i na dobytku po celé egyptské zemi vředy hnisavých neštovic. Nabrali tedy saze z pece, postavili se před faraóna a Mojžíš je rozhazoval směrem k nebi. Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic. Ani věštci se nemohli postavit před Mojžíše pro vředy, neboť vředy byly na věštcích i na všech Egypťanech.“ (Exodus, kapitola 9, verše 8 až 11)
Při popisu šesté rány egyptské si lze povšimnout jakési analogie k známému „oko za oko – zub za zub“. Vředy Egypťany znetvořovaly, což byla odplata za to, že fyzicky ubližovali Izraelitům, např. za neplnění pracovních povinností či nekázeň. Hospodin se tak rozhodl, že jim dá pocítit vlastní medicíny, a povolal tak na otrokáře tuto tajuplnou nemoc, která v nich vyvolala podobnou bolest a pocit utrpení, jaký donedávna pociťovali jen Hebrejci.
Pátrání po příčině
Pozadí za šestou ranou egyptskou je dodnes velkou záhadou. Vzhledem k tomu, že v jejím důsledku trpěl egyptský lid puchýři a vředy, nejrůznější učenci a lékaři se snažili přijít s logickou teorií popisující, o jaký typ onemocnění v tomto případě šlo. Fyziologicky se jednalo o bolestivé vředy a boláky, které se vyskytovaly na zvířatech i lidech. Ačkoliv se podle Bible jednalo o dílo Hospodina, snaží se i dnešní věda přijít s vhodnou anamnézou.
Tento mor se projevil akutním epidemickým kožním onemocněním charakterizovaným nejprve malými vřídky, které se postupem času přeměnily na hnisavé vředy na kůži. S ohledem na to, že původním zdrojem infekce měly být saze, jde o první lékařskou zprávou o škodlivých účincích sazí či prachu na kůži a předznamenává dnes dobře známé dopady znečištění ovzduší sazemi na životní prostředí a lidské zdraví.
Zásah do sféry Imhotepa
Bůh, jehož se šestá rána egyptská dotkla nejvíce, byl pravděpodobně Imhotep, bůh lékařství. Imhotepova pověst, znalosti a sociální postavení jakožto kněze později způsobilo, že se stal ze smrtelníka skutečným bohem. Pro Egypťany byl tedy vládcem lékařství, i když je zajímavé, že tehdejší civilizace měla jisté potíže, pokud jde o rozlišování mezi magií a lékařstvím.
V době, kdy Imhotep získal pověst léčitele, jej lidé často ztotožňovali také s řeckým bohem lékařství Asklépiem. Imhotep navíc nebyl jediným egyptským bohem, který se stal patronem lékařské vědy. V této sféře byl často uctíván také bůh Thovt/Thóth. Jeho význam byl klíčový zejména pro posmrtný život, jelikož se věřilo, že během rituálu vážení srdce hodnotí skutky daného člověka na vahách spravedlnosti.
Egypťanům nebylo pomoci, faraon však nepolevil
Thoth i Imhotep jsou označováni za bohy lékařství, avšak když je jejich lidé potřebovali kvůli vředům, nebyli schopni je vyléčit. Nepochodili ani u faraonových mágů. Přesto zůstal vládce Egypta i tentokrát neoblomný, a jeho srdce zůstalo vůči Hospodinově hrozbě stále zatvrzelé.
