Severský bůh ohně a apokalypsy Surtr je klíčovou postavou konce světa
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Staroseverská mytologie je plná obrů, trpaslíků, elfů či bohů. Příběhy těchto postav se dochovaly až do dnešní doby díky severským legendám a spisům. Jednou z těchto legend pak je také pověst o legendárním Surtrovi.
Ze všech staroseverských mýtických bytostí je Surtr jednou z nejstarších. Jeho jméno patří k těm, které jsou historickými zdroji doloženy mezi prvními. Nejznámějším pramenem odkazujícími na Surtrův příběh je slavná Poetická Edda. Surtrovo jméno bychom mohli do češtiny přeložit jako „snědý“ či „černý“ a podle všeho souvisí s jeho těsným spojením s ohněm.
Surtr má být podle předpovědi rozhodující postavou ragnaröku, závěrečné bitvy, v níž bude zničen svět. S velkým ohnivým mečem měl Surtr vytáhnout do boje proti Ásům, severským bohům, a osobně bojovat s bohem Freyem. Poté plameny, které nese, pohltí celý svět. V některých pramenech je také spojován s Muspelheimem, velkou říší ohně v severské kosmologii.
Staroseverský konec světa
Ragnarök je ve staroseverské mytologii osudový konec světa. Předchází mu fimbulská zima, série tří po sobě jdoucích a velmi krutých zim, po nichž následují nesčetné války. Ve chvíli, kdy na Zemi zaniká veškerý život, čeká bohy osudová poslední bitva proti Jötnarům – obrům – a mnoha dalším nestvůrným bytostem. V bitvě všichni zahynou a svět se utopí ve velké potopě, čímž skončí. Později celý svět začne znovu, v mocném cyklu smrti a znovuzrození.
Surtrův plamen
V událostech ohledně konce světa zaujímá Surtr zvláštní místo. Během bojů ragnaröku zabije bůh Frey mocného obra jménem Beli. Aby ho pomstil, táhne Surtr do boje proti Beliho zhoubě, tedy Freyovi. Ve všech zprávách, které se o něm zmiňují, je Surtr popisován jako velmi mocná bytost, schopná díky svému velkému ohnivému meči působit velkou zkázu. V kapitole Gylfaginning v Prozaické Eddě se píše, že na konci světa půjde Surtr do války, porazí všechny bohy a spálí celý svět ohněm.
Původ boha ohně
Není pochyb o tom, že původ Surtra sahá daleko před staroseverskou civilizaci a její mýty. Surtr je mnohem starší a má kořeny ve víře a pozorování paleonorů a protoevropanů. Jeho postava pravděpodobně vznikla v důsledku lidského přirozeného strachu z ohně. Také existují názory, že jde o boha žáru a spalujícího horka, které s sebou neslo škody na úrodě. Přesto však šlo o významnou a řadou lidí uctívanou bytost.
Zvěstovatel konce světa
V různých severských ságách je Surtr téměř vždy zmiňován ve stejné souvislosti – jako mocný obr, který ovládne bitvu ragnarök a později spálí svět. Jeho konečný osud však není znám. Stejně jako ostatní bytosti a bohové i on pravděpodobně zahyne na konci světa, ale jak, to prameny neuvádí.
Víme však, že ne všechny lidi na Zemi Surtrův děsivý oheň porazil. V severské mytologii se dva lidé ukryli v lese Hoddmímis Holt. Byli to Líf a Lífthrasir a později podobně jako Adam a Eva přivedli na svět nové lidské plémě. Surtr nakonec nebyl ničitel všeho živého, a je tak brán spíše jako obnovitel světa než jeho zhouba.