Siamská dvojčata maďarského původu Helen a Judith zemřela ve velmi mladém věku

Siamská dvojčata maďarského původu Helen a Judith zemřela ve velmi mladém věku

Foto: Juste Chevillet / Creative commons, CC-BY

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Jen v málokteré zemi světa se od začátku lidstva nenarodila siamská dvojčata. Dětí, které jsou k sobě připojeny nějakou částí těla a musí se dělit i o orgány, se rodí tisíce. V 18. století se narodila i neobyčejná dvojčata pocházející z Maďarska.

Dětství dívky strávily u lékařů nebo na vystoupeních

Psal se rok 1701, když se narodila dvojčata Helena a Judith Gófitzovi. Jejich vývoj ale nebyl typickým. Dívky se narodily s anomálií, která zapříčinila, že byly srostlé pánví k sobě. Na tehdejší dobu se jednalo o naprostou senzaci, která nebyla příliš obvyklá. Lékaři se chtěli dozvědět více. A tak prakticky celé své dětství sestry absolvovaly nespočet vyštření, kde zkoumali jejich zvláštní propojení.

Za narození dvojčat prý mohla fantazie jejich matky

Porod dvojčat byl velmi dlouhý a náročný. První se narodila Helen, za ní, až o několik hodin později, přišla Judith. A jak už se tak o dvojčatech traduje, i zde platilo, že první narozená byla prý silnější a průbojnější. Lékaři si nedokázali vysvětlit příčinu narození děvčat jako siamských dvojčat. Vše tak přisuzovali velmi bujné fantazii jejich matky. Přehnaně aktivní a vzrušující myšlenky měly vést k tomu, že se děvčata narodila propojená v oblasti pánve.

Lékaři sestrám nedokázali nijak pomoci. Fascinovalo je sice to, jak se dívky vyvíjejí a rostou, věda a lékařství ale ještě nebyly na takové úrovni. Pomocnou ruku tak od nich nikdo nemohl čekat. V dnešní době již je známo hned několik případů, kdy se lékaři nebojí siamská dvojčata oddělit. Zároveň je ale velmi často takováto operace považována za velmi riskantní pro oba ze sourozenců. Není se tak čemu divit, že se na začátku 18. století lékaři do ničeho tak nebezpečného a neprobádaného nechtěli pouštět. Přeci jen se tak dívky dožily alespoň 22 let věku. A že jejich život nebyl pouze špatný.

Šťastné dětství narušila mrtvice mladší z dívek

V době, kdy se dívky narodily a žily, lidé milovali různé odlišnosti. Dívkám se tak dostalo vzdělání a zábavného dětství ve společnosti nejenom lékařů, ale i různých umělců. Jejich dětství však náhle bylo poznamenáno silnou mrtvicí, kterou prožila právě mladší z dvojčat Judith. Od té doby byla značně ochrnuta a život dívek byl poněkud zkomplikován. I s tímto stavem se ale dívky dokázaly poměrně rychle smířit.

Takzvaná pygogagová dvojčata, podle místa srůstu jejich těl, prožila poměrně krátký život. Ten skončil již v jejich 22 letech. Nutno ale říct, že po celá léta byly obě dvě dívky velmi šťastné. Se svou anomálií se naučily žít a věnovaly se nejednomu svému koníčku.

Veselí a učení se novým věcem vyměnily za klid v klášteře

Své dětství dívky trávily návštěvami lékařů. Mimoto ale také vystupovaly jako hudebnice. Lidé se na ně chodili s nadšením dívat do cirkusů. Když jim bylo 9 let, rozhodly se radikálně změnit svůj život. Především kvůli svým zdravotním problémům již nemohly tolik cestovat. Naopak potřebovaly spíše odpočinek a klid. Ještě jako děti tak vstoupily do kláštera v maďarském království. Právě v něm ve stejný den, několik hodin po sobě v roce 1723, ve věku 22 let zemřely. Vše začalo nenápadnou horečkou. První, kdo odešel na druhý břeh, byla opět ta slabší. Judithu po její smrti za pár hodin následovala i Helena. Jejich těla byla pochována na klášterském hřbitově.

Dívky byly v 18. století známé po celé Evropě

Ve své době byly dívky po Evropě natolik známé, že o nich tehdejší londýnský básník Alexander Pope napsal báseň. Jejich krátký život trvající od 19. října roku 1701 až do 8. února roku 1723 si lidé navždy budou pamatovat. A to díky tomu, že se jednalo o jedny z prvních dvojčat, jejichž vzpomínka žije dodnes.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama