Zmrzlá Sibiř ukrývala zachovalé mumie, jejich neporušené vlasy, vousy i skalpy od ucha k uchu
Foto: Art_rich / Shutterstock
Sibiřské národy neboli asijští „indiáni“ mívaly středně dlouhé vlasy: Pokud neměli muži vlasy zastřižené, zaplétali je většinou do dvou copánků. Ženy nosily také dva copy, které nastavovaly spletenými proužky barevných látek a zdobily kovovými přívěsky.
Vyskytovala se i korálky vyšívaná vlasová ozdoba (takzvaný něnsky subyr), popisuje ve své knize Dějiny vlasů: účesy, vousy, chlupy a péče o ně Martin Rychlík (1977), český etnolog, historik kultury a vědecký novinář, autor knih o dějinách tetování či vlasů.
Zachovalé altajské mumie, zachovalé copy
Mumie z pohoří Altaj jsou staré asi 2 500 let. Altaj je považován za nejvyšší pohoří Sibiře, leží v hlubokém vnitrozemí Asie tam, kde se na mapě setkávají čtyři obrovské státy: Rusko, Čína, Kazachstán a Mongolsko. Těla kočovníků z lokalit Usť Ulagan, Pazyryk a Ukok měla díky permafrostu (věčně zmrzlé půdě) dochovány i zbytky vlasů – včetně Jezdce neboli Bojovníka, jehož „dva dlouhé copy jsou v dobrém stavu, stejně jako nádherné tetování jelena na rameni“. Oba zrzavé copy spadají až do půli zad.
Kočovníci s knírem i skalpem
Jak asi mohli nomádi vypadat, naznačuje též plstěný závěs z Pazyryku, kde mají muži mohutné kníry. Jedna z pazyryckých mumií pak nesla dle Sergeje I. Ruděnka stopy po skalpování – prý „od ucha k uchu“. (Pazyrická kultura je skytská kultura doby železné existující mezi 6. a 3. století př. n. l. v oblasti jižní Sibiře a pohoří Altaje – pozn. aut.).
Další doklady skalpáže pocházejí z jižní Sibiře: z pohřebiště Ajmyrlyg v Ulug-Chemské oblasti, píše ve své obsáhlé knize Martin Rychlík.
Mumie altajské princezny měla nasazený speciální účes
Jiná altajská mumie z téže doby, tetovaná „Princezna z Ukoku“ z 5. století před Kristem, měla kratší vlasy, ale součástí nasazeného účesu byla i „paruka z ženských vlasů, plsti a ozdob“. Vzhled zmrzlé ženy z náhorní planiny Ukok v sibiřském pohoří Altaj naznačily rekonstrukce forenzní sochařky Taťjany Balujevové. O princeznině dochovaném tetování si můžete přečíst v našem článku Starší než první faraoni: Tetování se vyřezávalo těhotným do břicha či sloužilo jako akupunkturní léčba.
Hroudy vlasových chomáčů měly magický
Při směřování dále na východ, na Sibiř, se vědci setkali s mumiemi taštycké kultury, s lidmi, kteří žili za Jenisejem v 6. až 1. století př. n. l. Mimořádný objev u Abakanu v oblasti masivu Oglachty se udál v roce 1902, kdy se pastýř, hledající hříbě, propadl do hrobky. Rok nato se tam s carskými povoleními vydal Alexandr Adrianov a nalezl tam ostatky mumií, zvláštní vycpávané figurky, ale i hroudy zamotaných vlasů! „U mumií a loutek se našly lidské příčesky a copy, ačkoli archeologové si stále nejsou jisti, komu patřily.“ Zdá se však – s přihlédnutím ke složitosti pohřebních rituálů (mumie, mrtvolné masky, trepanace kvůli vyjmutí mozků i vaky vycpávané kremačním popelem) –, že měly magický účel, popisuje Martin Rychlík zachovalost pradávných sibiřských nálezů vlasového porostu tehdejších lidí ve své knize Dějiny vlasů: účesy, vousy, chlupy a péče o ně.