Císařovna Sisi užívala jedovatá homeopatika. Archiv vydal diagnózy i recepty jejího lékaře
Foto: Georg Martin Ignaz Raab / Public domain, Wikimedia commons
V archivu bavorského města Bad Kissingen byly objeveny staré lékařské záznamy rakouské císařovny Sisi, které poskytují nové poznatky o jejím zdravotním stavu a životě. Tyto dokumenty zahrnují dopisy, recepty a diagnózy lázeňského lékaře, které odhalují Sisiiny bizarní rituály krásy, zdravotní problémy i kontroverzní léčbu.
Rakouská císařovna Alžběta Amálie Evženie čili Alžběta Bavorská, známá také jako Sisi, dodnes fascinuje mnoho lidí. V roce 2023 se ve Starnbergu u Mnichova konaly oslavy 125. výročí jejího úmrtí. Ve filmové trilogii císařovnu ztvárnila Romy Schneiderová jako krásnou, elegantní a vitální regentku. Její lékařské záznamy nyní ukazují, že tento dojem je pravdivý jen z poloviny, informuje aktuálně bavorský server Merkur.de.
V archivu města Bad Kissingen byly nalezeny staré lékařské dokumenty týkající se císařovny, které poskytují nové poznatky, mimo jiné také ty, kde se Sisi - celkem šestkrát – léčila. Dokumenty byly analyzovány a nyní jsou součástí speciální výstavy s názvem „Kaiserlich & inkognito. Sisi in Bad Kissingen“ v Muzeu Horní Solnice ve slavném lázeňském městě Bad Kissingen.
Extrémně marnivé a bizarní rituály krásy
Nalezené dokumenty jsou především staré lékařské dopisy a recepty pro císařovnu, které si vedl její lázeňský lékař dr. Alfred Sotier. Ty o kultovní císařovně prozrazují mnohé. Podle všeho byla nesmírně marnivá. „Sisi se nedokázala vyrovnat se stárnutím. Již v 60. letech 19. století se odmítala fotografovat a skrývala svou tvář za vějíři a deštníky," řekla deníku Bild historička Cornelia Oelweinová, která má sbírku na starosti. V té době bylo Sisi, která se narodila v roce 1837, jen něco málo přes 30 let.
A měla zvláštní rituály v péči o svou krásy: při každém mytí vlasů spotřebovala 100 žloutků. Vodu, kterou potřebovala k mytí vlasů, museli destilovat lékárníci. Pokud jí vypadl vlas, musela ho dvorní dáma schovat. Film Frauke Finsterwalderové „Sisi a já" vypráví o posledních letech života císařovny Alžběty.
Sissi trpěla bolestmi hlavy, pásovým oparem a střevními problémy
V archivu města Bad Kissingen byly nalezeny také recepty a diagnózy lázeňského lékaře, které svědčí o speciálních léčebných procedurách, jež císařovna podstupovala. Podle Oelweinové by dnes mnohé z těchto receptů byly označeny jako homeopatické. „Některé z nich by však dnes byly kvůli vedlejším účinkům jednoduše zakázány," říká. Sisi například dostávala takzvaný Fowlerův roztok obsahující vysoce toxický arzenitan draselný a pilulky s jedovatým strychninem. Tyto léky měly rakouské císařovně pomoci při bolestech hlavy, pomalých střevech a ztrátě chuti k jídlu.
Král jedů „léčil“ a „nakopával“
Nechvalně známý zabiják arzen či arzenik představoval od středověku významný lék, především proti rakovině a kožním chorobám. Alpští horalé ho brali jako „dopink“ před náročnými horskými výstupy, protože mj. totiž stimuluje pochody kompenzující nedostatek kyslíku. Podle vědeckých zpráv z druhé poloviny 19. století pojídači arzenu běžně užívali dávky pro normálního člověka smrtelné, zmiňuje web Vesmír.cz.
„Od poloviny 18. století se téměř dvě stě let používal tzv. Fowlerův roztok, který obsahoval výše zmíněný arzenitan draselný, jež se v žaludku stejně jako arzenik přemění na chlorid arzenitý. Tento jed se předepisoval nejen na nejrůznější choroby, od kožních nemocí a poruch trávení přes malárii a další horečnaté stavy až po syfilis či chudokrevnost, ale rovněž pro celkové posílení organismu; takto ho užíval například Charles Darwin a pravděpodobně i Napoleon Bonaparte,“ uvádí Vesmír.cz.
„Podobné léčit podobným“
Arzenik také přivedl chemika, lékaře a zakladatele homeopatie Samuela Hahnemanna k ideji „podobné léčit podobným“. V nepatrných dávkách se arzenik v homeopatii dodnes používá při léčbě gastroenteritid, otrav potravou, infekcí a dalších neduhů. „Ženy ho zase používaly pro zlepšení pleti; v Arbesově romanetu Zázračná madona žena požíváním otrušíku (arzeniku) zkrásní do podoby Murillovy Madony, poté ale na následky otravy arzenem předčasně umírá.“
Bolestivý pásový opar
Ale vraťme se k císařovně. Ze soukromé korespondence mezi Sisiinou dvorní dámou a jejím lázeňským lékařem také vyplývá, že trpěla pásovým oparem. „Bohužel, vážený pane doktore, nemohu o našem Veličenstvu napsat nic pozitivního. Ještě zdaleka není zcela bez toho pásového oparu na paži a levém rameni; a jak víte, je to velmi bolestivé se strašným pálením a svěděním,“ psala služebná v dopise lékaři.
Poslední lékařský záznam
10. září 1898 život císařovny Alžběty ukončil při její cestě do ženevského přístavu italský anarchista Luigi Lucheni, který ji probodl pilníkem. Posledním záznamem v lékařské dokumentaci je kresba vražedné zbraně, špičatého pilníku s dřevěnou rukojetí. Nástroj pronikl do hrudi do hloubky 8,5 centimetru, zlomil císařovně čtvrté žebro a pronikl mezižeberním prostorem, prorazil dolní kraj plicního laloku a zasáhl levou část srdeční komory.