Skandální travičská aféra otřásla dvorem Ludvíka XIV. Na popravu bylo posláno téměř 40 šlechticů
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
V poslední čtvrtině 17. století došlo v Paříži k travičské epidemii. Událost se zapsala do dějin jako jeden z nejpozoruhodnějších kriminálních případů v dějinách Francie. Vyšetřování odhalilo kromě řady otrav také konání rituálů černé magie.
Na počátku byl krátký vzkaz, který vystrašil krále
„Zpovědníci z Notre-Dame oznámili, aniž by zveřejnili jakékoliv jméno, že po nějakou dobu se velká část těch, kteří se jim zpovídali, přiznávala k tomu, že někoho otrávila. Má se za to, že pan policejní komisař by měl regulovat snadnost prodeje a nákupu jedů.” Zní útržek zprávy z roku 1676, která je uložena v archivu Bastily. Tento krátký vzkaz měl silně znepokojit samotného Krále Slunce, Ludvíka XIV., a odstartovat kolosální dvorní skandál známý jako Aféra s jedy (1677–1682).
Paříž zachvátila epidemie podezřelých úmrtí
Vše začalo už v roce 1675, kdy byla odsouzena k smrti na hranici Madame de Brinvilliers. Se svým milencem otrávila otce a dva bratry, aby zdědila jejich panství. Zároveň se šířily pomluvy, že své jedy zkoušela na pacientech špitálů, přičemž jich asi 30 zabila. Proces s aristokratkou vzbudil senzaci a upozornil na sérii dalších podivných úmrtí, které doslova zaplavily Paříž. Šířily se různé fámy o travičství a čarodějnických praktikách. Nejvyšší francouzští aristokraté, včetně krále, se začali obávat o svůj život.
Případu se ujal sám šéf pařížské policie
V roce 1677 byla na základě obvinění z padělání a vraždy zatčena Magdelaine de La Grange, která úřadům poskytla informace o dalších zločinech. Král pověřil jejich vyšetřováním Nicolase de la Reynie, šéfa pařížské policie. Odhalena byla řada vražd a případy čarodějnictví. Mnoho věštců a alchymistů bylo podezřelých z konání černých mší, prodeje afrodiziak a jedů, nazývaných ironicky „prášky na dědictví“. Někteří z obviněných se přiznali na mučidlech a uvedli seznam svých zákazníků, kteří si u nich měli koupit jed za účelem zlikvidování svých manželů nebo rivalů na královském dvoře.
Prověřováno bylo více než 400 osob
V dubnu 1679 byl v sestaven zvláštní soudní tribunál, který měl na starosti procesy s obviněnými. Zasedal celkem 210krát, podezřelých bylo 442, vydáno bylo 319 zatykačů, včetně 23 k vyhnanství, 5 odsouzení na galeje a 36 rozsudků smrti. Některé osoby zemřely při mučení, ve vazbě nebo spáchaly sebevraždu. Nejznámější popravenou byla porodní bába Madame La Voisin. Mnozí z obžalovaných byli příslušníky královského dvora a většina z nich nebyla nikdy oficiálně postavena před soud, nýbrž z nařízení krále doživotně uvězněna.
Podezřelá byla také králova milenka
Do aféry byla zapletena také milenka krále Ludvíka XIV., Madame de Montespan. Podle dcery La Voisin a některých jejích kompliců měla být v roce 1667 Madame de Montespan zákaznicí madame La Voisin. Také se měla účastnit rituálů černé magie, aby si zajistila královu přízeň. Zároveň se měla pokusit otrávit svou mladou rivalku Mademoiselle de Fontagnes a údajně také krále. Ludvík XIV. po jejím obvinění zastavil veřejné řízení, ale nařídil ve vyšetřování pokračovat. Obvinění vůči Madame de Montespan se nikdy nepodařilo prokázat.
