Slavné anglické vědkyně, jejichž objevy změnily svět
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Pozice žen ve vědě nebyla v průběhu našich dějin vždy adekvátně uznávána. O některých milnících v oblasti objevů a vynálezů a jejich autorkách se tak svět mnohdy dozvěděl až zpětně. Tyto anglické badatelky jsou toho zářným příkladem.
Mary Somerville (1780–1872)
Mary Somerville byla po své smrti právem označena za královnu vědy 19. století. Její populární knihy propojovaly a vysvětlovaly různé oblasti vědeckého studia a její odborné práce pojednávající o sluneční soustavě měly vliv na objevení Neptunu. Dokonce samotné slovo scientist, tedy anglický termín pro vědce, bylo poprvé použito v roce 1834 v recenzi knihy Connexion, jejíž autorkou byla právě Mary Somerville. Do historie se pak zapsala o rok později, kdy se společně s Caroline Herschel stala první ženou v Královské astronomické společnosti v Londýně. Somervilleová je od roku 2017 na bankovkách Royal Bank of Scotland v hodnotě 10 liber.
Mary Anning (1799–1847)
Mary Anning se stala legendou v oblasti paleontologie. Již od mala byla fascinována vykopávkami dinosaurů a ve svých teprve dvanácti letech sama objevila kosti dosud neznámého plaza. Ten dostal později jméno ichtyosaurus. Anning je často nazývána neopěvovanou hrdinkou objevování zkamenělin, jelikož se odborná společnost dlouho zdráhala přiznat jí jakožto ženě její vědecký přínos.
Ada Lovelace (1815–1852)
Ada Lovelace byla přední matematičkou 19. století. Zasloužila se mimo jiné o vytvoření prvních výpočetních programů, na kterých později operovaly i počítače. Spolupracovala se svým přítelem Charlesem Babbagem, vynálezcem a strojním inženýrem, na jeho návrzích analytického motoru. Zařízení nebylo nikdy sestrojeno, ale jeho návrh měl základní prvky moderního počítače. Lovelace svými poznámkami doplnila model o kódy pro manipulaci s písmeny, symboly a číslicemi. Vytvořila také způsob, jak by stroj mohl opakovat řadu instrukcí – proces známý jako looping, který počítačové programy používají dodnes.
Elizabeth Garrett Anderson (1836–1917)
Garrett Anderson byla první ženou, která se ve Velké Británii kvalifikovala jako lékařka. K této pozici rozhodně nevedla snadná cesta. Ve svých 20 letech se mladá Elizabeth dala na dráhu zdravotní sestry v londýnské nemocnici Middlesex. Navštěvovala přednášky a pozorovala mužské studenty medicíny, ale žádná univerzita ji nepustila ke zkouškám, aby se mohla stát lékařkou. Když však zjistila, že ji Společnost lékárníků nemůže legálně odmítnout, získala v roce 1865 kvalifikaci. Podařilo se jí tedy prolomit bariéry mezi muži a ženami v medicíně.
Dorothy Crowfoot Hodgkin (1910–1994)
Hodgkin se narodila v Káhiře britskému manželskému páru, který byl v té době pod britskou nadvládou. Sama však prožila dětství převážně v Norfolku a Suffolku, kde také bojovala za své právo vzdělávat se v oboru chemie. Později s pomocí rentgenové technologie objevila strukturu penicilinu, inzulínu a vitaminu B12. V roce 1964 získala Nobelovu cenu za chemii. Dodnes je jedinou Britkou, které se tohoto ocenění dostalo. Přednášela také bývalé premiérce Margaret Thatcherové, která ve 40. letech studovala chemii na Somerville College v Oxfordu. Motivovala tak ženy ve studiu chemie i nadále.