Slova, které všichni znají, ale jejich skutečný význam zůstává zahalený tajemstvím
Foto: belchonock / Depositphotos
4 min
Nejen v minulosti, ale i v současnosti se v běžné mluvě používá řada rčení a úsloví, která mají specifický význam, jejich vznik však nemusí být právě okamžitě zřejmý. Řada rčení vychází z opravdu historických zvyklostí.
Květnatá mluva často využívá různých rčení, která mají ustálený význam, ale jejich původ nemusí být zcela jasný. U některých je původ zcela zřejmý, jelikož vychází z klasické metafory (např. co na srdci, to na jazyku), u jiných je však potřeba se pídit po původu, jelikož obrazná představa zcela neodpovídá významu, jaké úsloví či rčení nese. Mnoho takových frazeologizmů vzniká volně z literatury či popkultury a jejich dlouhodobým užíváním a rozšířením se původ stírá. Velmi dobrým příkladem jsou hlášky z her Divadla Járy Cimrmana, které jsou za půl století jeho fungování tak vžité, že mnoho lidí ani neví, že pocházejí právě odsud.
Idiomy a jejich původ – když význam leží někde jinde
Čeština, stejně jako prakticky všechny jazyky, obsahuje kulturní ustálené frazeologismy, které mohou být jednak převzaté z jiných jazyků, jednak vznikly spontánně jako reakce na místní poměry nebo vyložené kulturní a společenské události. Rčení a úsloví obohacují jazyk a pomáhají lépe vyjadřovat myšlenky či pocity, které člověk potřebuje komunikovat, právě přes obraznost nebo odkaz na známý jev či fenomén. Existují tak idiomy vycházející z běžných lidských činností (každý chvilku tahá pilku), z historických a kulturních reálií (usnout na vavřínech) nebo metafory vycházející ze sportovních klání (hodit ručník do ringu), které navazujíc na přesný význam určitého symbolu. Řada rčení však nemusí mít význam takto snadno domyslitelný – již u idiomu usnout na vavřínech je potřeba mít určitý přehled o historických zvyklostech a o tom, k čemu vavřín či vavřínové věnce sloužily. Významem a původem idiomů se zabývá spousta lidí, a pokud se učíte nový jazyk, je dobré pro obecné porozumění alespoň základní fráze znát. V následujícím videu se dozvíte něco o idiomech anglických.
Příklady českých idiomů se zvláštním významem
I v češtině existuje velké množství rčení a úsloví, jejichž význam není na právní pohled jasný. Zde si uvedeme hned tři takové příklady, u nichž význam nejde význam hned odhadnout, protože je navázán na specifickou reálii, a hlavně nevznikl spontánně při činnostech v běžném životě. Jedná se o rčení mít na růžích ustláno, labutí píseň a známé divadelní zlom vaz.
Proč spát na růžích
Ustlat si na růžích se nemusí jevit jako dobrý nápad kvůli všem těm trnům a ne příliš foremnému stonku. Pokud toho úsloví neznáte, možná vás překvapí, že jeho význam odkazuje na blahobyt a pohodlný život. Původ rčení sahá až do antiky, kdy si význační lidé sypali do postele vonné okvětní lístky růží, proto je význam tohoto rčení pozitivní.
Zpívající labutě
Porozumění idiomu labutí píseň je také poměrně obtížné – jedná se o významný akt, který umělec vykoná těsně před smrtí, ale také okamžiku, kdy se stav těžce nemocného člověka před smrtí najednou jakoby zázrakem na chvíli zlepší. Tento význam pochází z literatury a je užíván běžně po světě ve stejném významu.
Co je na lámání vazu dobrého
I v případě rčení zlom vaz si lidé často lámou hlavu nad tím, proč když chceme někomu zajistit úspěch, přejeme mu neštěstí. Obdobný výraz je možné nalézt ve spoustě jazyků, nejčastěji se jedná o přání, aby si dotyčný zlomil nohu (což není tak závažné zranění, jako to v českém idiomu). Se rčením se setkáváme především v divadelních prostorech – herci si takto přejí úspěch před premiérou a obvyklou odpovědí na toto přání je čert tě vem. Primárně je nutno říci, že lámání se zřejmě vztahuje na vazy v noze, tudíž primární význam je stejný jako v němčině či angličtině. Podle některých teorií pochází toto přání z angličtiny a užívalo se na konkurzech, kdy tímto obrazně chcete, aby se herec dostal do sádry, což je v angličtině homonymum pro seznam účinkujících (cast). Pravděpodobnější je však, že se jedná o tzv. tabuované přání, tedy že přejete opak toho, co se má stát, abyste nezakřikli štěstí. Tato přání vychází ze silných pověr a s obdobným se setkáváme třeba v italštině, kde se hercům přeje, aby je sežrali vlci.