Slované uctívali mnoho různých božstev: Patřil mezi ně i Veles, vládce podsvětí, patron lstí a podvodů
Foto: Andrej Šiškin / Creative commons, CC-BY
Hlavními slovanskými bohy byli odvěcí rivalové Perun a Veles, kteří každoročně sváděli urputný boj o vládu nad světem lidí. Patřil sem také Svarog, nebeský kovář, který kouzelným kladivem vykoval Slunce a svým spánkem zajišťoval přirozený běh světa.
Slovanská mytologie
Raní Slované bohužel neměli písmo, a proto nám nezanechali žádné spisy obsahující ucelený popis jejich mýtů, modliteb a rituálních praktik. Naše poznatky se omezují na útržky informací zaznamenané až ve 12. století různými předkřesťanskými kronikáři (Novgorodská kronika a Primární kronika, které popisují víru Kyjevské Rusi, a Kronika Slovanů o dějinách pobaltských Slovanů). Zánik slovanského pohanství probíhal od 9. až do 12. století, kdy Slované postupně přecházeli na křesťanskou víru.
Slovanský pantheon
Slovanské náboženství mělo polyteistickou strukturu – existovalo zde mnoho bohů. Božstva byla pevně spjatá s přírodními živly a úkazy (oheň, voda, blesk, vítr, ...). Slované uctívali nebesa a vesmír, protože věřili, že z nich pocházejí jejich bohové. Kromě bohů věřili také na duchy, kteří představovali dávno mrtvé lidi a nyní jako duše obývaly lesy a jezera. Slovanští bohové ztělesňovali rovnováhu světa, což se vyznačovalo jejich dualitou (bůh světla – bůh temnoty).
Ve slovanské mytologii obývaly všechny bytosti strom světa. Horní větve tohoto posvátného dubu tvořila nebesa (domov bohů), kmen a spodní větve byla říše lidí a kořeny představovaly podsvětí. Není známo, jestli mělo slovanské náboženství společný pantheon bohů, jako jiná evropská náboženství. Víme jen, že je Slované uctívali své bohy různými způsoby. Mezi trojici nejpřednějších božstev patřil Perun, Veles a Svarog.
Perun, bůh nebe, hromu a blesku
Nejvyšším bohem slovanského pantheonu byl Perun, vládce světa, bůh nebes, hromu, blesku, deště, hor a války. Můžeme jej připodobnit k severskému Odinovi a Thorovi zároveň. Perun byl silný a velmi mocný, neboť reprezentoval nejaktivnější část přírody. Obýval nejvyšší patro koruny posvátného dubu, odkud shlížel na veškeré dění v nižších částech stromu. Jeho svatyně byly budovány na vyvýšených místech, na vrcholcích hor a v dubových hájích.
Veles, bůh lstí a podvodů
Veles, vládce podsvětí, bůh lstí a podvodů, byl Perunovým protikladem a úhlavním nepřítelem. Lze ho připodobnit k severskému bohu Lokimu. Jeho atributy byly vlhkost a mokro. Často byl zobrazován jako had plazící se ke stromu světa do Perunova království, kde se mu chystal škodit. V některých mýtech měl Veles unést Perunovu ženu a děti do podsvětí. Kvůli tomu být neustále na útěku před Perunovým hněvem. Nakonec jej Perun svými blesky přemohl a zahnal do podsvětí. Každoročně se však Veles plíživě vracel ze své říše na zem, což si Slované vysvětlovali jako změnu ročních období a počasí. Veles byl vnímán jako vyvrženec a spojován s čarodějnictvím a neplechou.
Svarog, bůh ohně a kovářství
Zvonivé údery kladiv z vesnice vítaly na dálku každého poutníka a znamenaly život, bezpečí a teplo. Proto Svarog, bůh slunce, života, ohně a kovářství patřil mezi přední slovanské bohy. Lze jej připodobnit k řeckému bohu Héfaistovi. Svarog měl podle slovanské mytologie pomocí nebeského kladiva vykovat Slunce a následně upadnout do hlubokého spánku. V jeho snění se odehrávalo veškeré skutečné dění na světě. Věřilo se, že pokud se probudí ze spánku, lidský svět zanikne ve strašné apokalypse.
Další bohové
- Dazbog – bůh prosperity, syn Svaroga, podle mýtů měl navštěvovat domy a rozdávat dárky lidem s dobrým srdcem, byl patronem vlků, které Slované uctívali jako posvátná zvířata
- Bělbog (Bílý bůh), bůh světla, a Černobog (Černý bůh), bůh temnoty – dva aspekty téže osoby; Černobog byl prokletým božstvem, jakýmsi démonem, který byl spojován se smrtí, neštěstí a pohromami
- Mokoš – bohyně plodnosti, bohyně matka a ochránkyně žen, patronka porodů, spojována s domácími povinnostmi (předení, tkaní a vaření)
- Stribog – bůh větrů, ztělesňoval svobodu a klid, byl spojován s mořem a plavbou
- Lada – bohyně lásky a krásy, patronka svateb
- Marzanna – bohyně zimy, spojována s umíráním země před zimou
- Zorya – bohyně soumraku a úsvitu, představovala Jitřenku i Večernici