Slovensko: V tatranské jeskyni byly objeveny stopy lovců lovících kozorožce

„Je to zatím jediný bod v Tatrách se stopami paleolitického osídlení. Zanechali je lidé magdalénienské kultury, nejvíce známí z Francie a Španělska,“ řekl agentuře PAP prof. Paweł Valde-Nowak z Archeologického ústavu Jagellonské univerzity v Krakově.

„Je to zatím jediný bod v Tatrách se stopami paleolitického osídlení. Zanechali je lidé magdalénienské kultury, nejvíce známí z Francie a Španělska,“ řekl agentuře PAP prof. Paweł Valde-Nowak z Archeologického ústavu Jagellonské univerzity v Krakově.

Vědec uvedl, že na základě izotopových analýz bylo zjištěno, že tito lidé došli do jeskyně Hučivá diera ve 13. tisíciletí před naším letopočtem, píše web Brandsit.pl.

Hučivá diera je přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území města Vysoké Tatry v okrese Poprad v Prešovském kraji. (cs.wikipedia.org)

Magdalenién je archeologická kultura zaujímající svrchní (pozdní) část mladého paleolitu. Jedná se o poslední velkou civilizaci období paleolitu. Je pojmenován dle eponymní lokality la Madeleine v Dordogne ve Francii. (cs.wikipedia.org)

„Byla to skupina lovců specializovaných na lov kozorožců, dnes v Tatrách nezastoupeného druhu. Bylo nalezeno několik stovek čepelí vržených zbraní, kostěné jehlice, fragment kamenné lampy a mnoho kostí štvaných zvířat. Byly ukryty ve zbytcích po velkém požáru,“ dodal vědec.

Jeskyně už vydala více nálezů

Během dřívějších výzkumných sezón v jeskyni Hučivá diera nad památkami z konce doby ledové nalezl slovensko-polský tým také zlomky hliněných nádob z 15. a 16. století a také mince z 2. světové války.

Podle webu Brandsit řekl profesor Valde-Nowak dříve agentuře PAP, že od 19. století vědci hledali v tatranských jeskyních stopy pobytu pravěkého člověka; zatím neúspěšně. Vybrána byla například jeskyně Magura v polských Tatrách, ale vykopávky v ní provedené před 2. světovou válkou nepřinesly očekávané výsledky.

Na terénních pracích v jeskyni na řece Huczawa se podíleli paleozoologové, geologové, sedimentologové, archeobotanici a paleogenetikové i členové Vědeckého kroužku studentů archeologie na Jagellonské univerzitě. Později v této sezóně se výzkum přesune na polskou stranu Tater, oznámili badatelé.

Projekt realizuje Archeologický ústav Jagellonské univerzity ve spolupráci s Archeologickým ústavem Slovenské akademie věd. Práce je financována Národním vědeckým centrem (PAP).