Smrtící vetřelec ve vodách Evropy: Ryba s jedem silnějším než kyanid
Foto: rostislavstefanek.seznam.cz / Depositphotos
3 min
Nebezpečné ryby nejsou jen doménou tropických oblastí. Také evropská moře ukrývají řadu nebezpečných tvorů. Mezi nimi vyniká ostnatec menší (Echiichthys vipera), který je vůbec nejjedovatější rybou našeho kontinentu. Na první pohled je ostnatec malý a zcela nenápadný, jen málokdo by v něm hledal takové nebezpečí, jaké ve skutečnosti představuje. Jeho jed může člověku způsobit silnou bolest, vážné zdravotní komplikace a v extrémním případě i smrt.
Výskyt a vzhled
Ostnatec menší dorůstá délky kolem 20–35 cm, jeho tělo je protáhlé a nenápadné hnědé zbarvení mu pomáhá dokonale splynout s mořským dnem, v tom koneckonců spočívá jeho největší nebezpečí. Charakteristickým rysem ostnatce menšího jsou pak především ostré, jedovaté trny na hřbetní ploutvi a žaberních víčkách. Ostnatec preferuje písčité dno, kde se zahrabává a čeká na kořist.
Tato speciální ryba obývá mělké vody severovýchodního Atlantiku, včetně pobřeží Britských ostrovů, Francie, Španělska či Portugalska. Běžně se potom vyskytuje i ve Středozemním moři včetně pobřeží těch nejoblíbenějších turistických destinací, Chorvatsko nebo Řecko nevyjímaje. Ostnatec je jako doma také u severoafrického pobřeží.
Nebezpečný jed a jeho účinky
Jed ostnatce menšího obsahuje silné toxiny, které působí na nervovou soustavu a krevní oběh. Bodnutí touto rybou je extrémně bolestivé a může způsobit otoky, necitlivost, závratě, horečku a ve vzácných případech i šok nebo srdeční problémy. Co se síly a intenzity jedu týká, ty přesahují i kyanid, a je tedy jasné, že s ostnatcem opravdu není žádná legrace.
K nejčastějším zraněním dochází, když na rybu šlápne nic netušící plavec, jelikož se ostnatec typicky skrývá v písku a je velmi snadné jej přehlédnout. Hned jak se ostnatec cítí ohrožen, vypustí jed. Ostnatec naštěstí není příliš agresivní a jed používá většinou pouze v sebeobraně, byť zaznamenány byly i výjimečné případy, kdy ryba přímo útočila na potápěče.
První pomoc při bodnutí
Pokud vás již ostnatec menší skutečně bodne, je nutné co nejrychleji jed neutralizovat. Konkrétně je potřeba ponořit postižené místo do horké vody (alespoň 40 °C) na dobu 30 až 90 minut. Vyšší teplota totiž pomáhá rozložit toxiny. Je také nutné odstranit zbytky trnu, pokud v ráně zůstaly a následně rychle vyhledat lékařskou pomoc. To platí zvláště pokud se objeví závažné příznaky, ale na to raději nečekejte a k lékaři se vydejte pokud možno hned.
Jak se nebezpečí vyhnout?
Do moře je při chůzi v mělkých pobřežních vodách vhodné nosit ochrannou obuv a v písečných oblastech dělat tzv. „shuffle walk“, tedy pomalé šoupání nohama po dně, které může rybu varovat a dát jí možnost ústupu. Pokud ostnatce ulovíte při rybaření, zacházejte s ním maximálně opatrně.
Závěr
Ačkoli ostnatec menší nepatří mezi vyloženě agresivní druhy, jeho bodnutí může být velmi bolestivé a nebezpečné. Díky prevenci a rychlé první pomoci však lze riziko minimalizovat. Je ale třeba mít na paměti, že moře ukrývá nejen krásu, ale i nečekaná nebezpečí. A nemusí jít jen o ostnatce.