Nejopečovávanější soška – Pražské Jezulátko. Jeho uctívání je zcela výjimečné
Foto: Fotobanka čtk / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Pražské Jezulátko patří mezi nejuctívanější křesťanské sochy vůbec. Jeho původ je opředen legendami a sjíždějí se za ním věřící z celého světa.
Historie Pražského Jezulátka
Socha byla zhotovena ve Španělsku v 16. století a o vzniku sochy a její zázračné moci se zmiňuje několik legend. Jedna z legend říká, že se malý Ježíšek zjevil knězi. Ten poté na základě svého vidění sošku vytvořil. Jiná legenda se zmiňuje o svaté Terezii, která sošku darovala své přítelkyni, která se přestěhovala do Prahy, aby se provdala.
Prvních padesát let po svém příchodu do Prahy měla socha několik majitelů. V roce 1628 byla darována klášteru Panny Marie Vítězné v Praze, který byl však brzy nato zničen během třicetileté války. Pražské Jezulátko bylo poškozeno, vyhozeno a zapomenuto.
Znovunalezené Jezulátko
Sošku našel v roce 1638 otec Cyril. Jezulátko však bylo poškozeno, chyběly mu obě ruce. Legenda praví, že otec Cyril slyšel, jak k němu nemluvně promlouvá, když ho našel. Ježíšek prosil o pomoc a slíbil, že na oplátku bude žehnat jemu i lidem, kteří ho budou ctít.
Otec Cyril našel způsob, jak sošku opravit, a tím začaly všechny zázraky. Pražské Jezulátko požehnalo církvi, lidem i Praze. Lidé věřili, že zázračná uzdravení, která se po celou dobu kolem sošky objevovala, jsou jeho dílem. Také si mysleli, že Jezulátko iniciovalo záchranu Prahy před švédským vojskem v roce 1639.
Význam Pražského Jezulátka
Kromě zázraků a požehnání, má Jezulátko ještě jeden rozměr. Tím, že je Ježíš zobrazován jako dítě, zdůrazňuje tradice Pražského Jezulátka také jeho lidství a to, že jsme Božími dětmi díky spáse, kterou nám přináší. Jak řekl papež Benedikt XVI:
„Postava Ježíška, něžného nemluvněte, nám přibližuje Boží blízkost a jeho lásku. Pochopíme, jak jsme v jeho očích vzácní, protože právě skrze něj jsme se zase my stali Božími dětmi. Každý člověk je Božím dítětem, a proto naším bratrem či sestrou, které je třeba přijmout a respektovat. Kéž naše společnost tuto pravdu pochopí! Každý člověk by pak byl oceňován ne za to, co má, ale za to, kým je, protože ve tváři každého člověka bez rozdílu rasy či kultury září Boží obraz.“
Uctívané i zakazované Jezulátko
Socha malého Ježíška byla díky zázrakům lidmi stále více uctívána. Jezulátko se nosilo po kostelích a dostalo také nový šat. Ten údajně vyšívala sama Marie Terezie. Slova o duchovní síle sošky se rozšířila po celé Evropě a lidé se na ni začali jezdit dívat do Prahy nebo se modlit o pomoc.
Historie však nebyla pro sošku vždy příznivá. Zažila mnoho kritických okamžiků. Jedním z nich je období vlády Josefa II, který v roce 1784 bojoval proti víře a církvím. Dalším je druhá světová válka a také expanze komunismu v Československu. I přes tuto skutečnost se Jezulátko vždy těšilo úctě lidí na celém světě. Přicházeli si pro požehnání i v těžkých dobách.
Zaručuje dobré počasí
Jezulátko je uctíváno po celém světě, nejvíce příznivců má ve španělsky mluvících zemích. Můžete tam zakoupit mnoho replik této sošky v různých velikostech. Soška má však své příznivce i jinde, někde se k němu váží i zvláštní pověry.
V Irsku například věří, že Pražské Jezulátko dokáže zajistit příznivé počasí. Mnoho nevěst si proto kupuje repliku Jezulátka ve víře, že když sošku požádají, nebude jim o svatebním dni pršet. Dle článku, který publikovala BBC, nikdo neví, kde se tato tradice vzala, je nicméně velmi rozšířená mezi katolíky i protestanty. Další irskou zvláštností je pověra, že pokud sošce upadne hlava, přináší to velké štěstí. Původ i této pověry je neznámý. Napodobeninu Pražského Jezulátka má v Irsku mnoho lidí, většinou si ji staví do oken, tváří ven, opět proto, aby domu, i jeho obyvatelům, zaručila štěstí.