Spojení Jakuzy a tetování. Vlastní motivy, tatéři i místa na těle

Dlouhodobá historie Jakuzy si s sebou do moderní éry přináší řadu stigmatizovaných, avšak stále dodržovaných tradic. Jedním z rituálů je také specifické tetování, kteří někteří členové tohoto gangu dodnes hrdě nosí.

Jakuza je symbolem japonského organizovaného zločinu, jehož historie sahá možná až do 17. století. Na rozdíl od zbytku světa je zločinecký život v Japonsku mnohem více vázán na samotný životní styl, z čehož vychází také inspirace tatérů v tvorbě unikátních obrazů, které na svá těla zvěčňují nejen samotní členové Jakuzy, ale také běžní lidé.

Dnes se mafiáni hlásící se k Jakuze oblékají jako běžní japonští obchodníci a kromě japonského podsvětí postupně expandovali i do finančního světa. Svá tetování zakrývají oblečením, protože v Japonsku si tímto způsobem zdobí tělo pouze zhruba jedno procento populace a pohled na něj tak bývá mnohdy zkreslen kvůli negativnímu přijímání tamní společností.

Význam tetování Jakuzy

Toto specifické japonské tetování má hluboký význam pro konkrétní osobu a pro to, co chce ukázat světu. Existují tak například obrazy zachycující samurajskou tématiku, které tak dávají okolí najevo, že dotyčný je bojovník, který se nenechá pohltit strachem a který se snaží žít svůj život čestně a spravedlivě. Obdobně pak vyjadřují životní příběh i další tetování.

Inspirace i provedení podle starých dřevotisků

V tradičním provedení pokrývá tetování celé tělo od ramen až k nohám. Jakuza má mnoho zdrojů inspirace pro svá tetování. Jedním z nich jsou například stovky let staré dřevotisky, které se vždy používaly jako předloha pro tehdejší obrazy a další umělecká díla.

V dávných dobách byl tatér často sám autorem dřevorytu a pro vytetování obrazu do kůže používal stejné principy jako u dřevorytu: pomocí inkoustu nara tak vzory doslova vyrýval vzory do kůže klienta. Inkoust se následně po oxidaci pod kůží změnil na modrozelenou barvu.

Původ tetování

V průběhu dějin si obyvatelé Japonska z nižších společenských kast vytvářeli vlastní tetování, tzv. irezumi, které je základem dnešního japonského ozdobného tetování. Jednalo se o revoluční myšlenku, protože podobný styl tetování byl odjakživa určen spíše pro trestance, a nyní měl sloužit jako způsob sebevyjádření.

Původní trestná tetování umisťovala vláda na viditelná místa, čímž danou osobu zcela ostrakizovala a znemožnila jí zaměstnání v jakémkoli podniku. Přibližně v této době se Jakuza stávala známou skupinou a tetování bylo v Japonsku mimo trestance zakázáno. Jakuza se tak začala hlásit ke svému kulturnímu dědictví a svým potetovaným tělem se revolučně bouřila proti společnosti. Díky tomu se tato komunita navzdory represím rozrostla do obrovských rozměrů, existovala v utajení a celá staletí představovala alternativní životní styl ve společnosti, která jí nebyla nakloněna.

Postupem času se podobným stylem začalo tetovat mnoho lidí z řad obchodníků, přístavních či stavebních dělníků, a z tetování Jakuzy se tak stal nepsaný symbol nižší třídy.