Zapomeňte na nudný dotaz „Jak bylo ve škole“. Pomocí jednoduchých spouštěčů komunikace rozpovídáte své dítě a dozvíte se mnohé

Zapomeňte na nudný dotaz „Jak bylo ve škole“. Pomocí jednoduchých spouštěčů komunikace rozpovídáte své dítě a dozvíte se mnohé

Foto: Milkos / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

„Jo, dobrý“ nebo pokrčení rameny jsou pravděpodobně nejběžnější „odpovědi“ na rodičovskou otázku po návratu dítěte ze školy. Neopakujte se začátkem nového školního roku tu samou chybu a naučte se rozpovídat své dítě několika jednoduchými způsoby. A to nejen na téma škola. Pomocí tzv. spouštěčů konverzace.

Následující fráze a otázky slouží jako odrazový můstek k diskusi. Ať už se s nimi vytasíte při jízdě autem, během společné hry nebo těsně před spaním, tyto nevinné podněty k povídání mají magickou schopnost zažehnout zvědavost a vytvořit skutečné spojení mezi rodičem a dítětem. Povídání s dětmi prohlubuje rodinné pouto a rozvíjí jejich komunikační schopnosti, říká Deb Harrisonová, konzultantka v oblasti učení, životních změn a rozvoje pro server Parents.com (v překladu Rodiče.com). Tak vzhůru do komunikace:

Vyberte správný okamžik

Konverzaci zahajte ve vhodnou dobu. Děti nejsou příliš ochotné mluvit, když jsou unavené, hladové nebo se rozkoukávají po dlouhém školním dni.

Věnujte dítěti pozornost

Když s dítětem mluvíte, věnujte mu plnou pozornost. Odložte rušivé prvky, jako jsou mobilní telefony nebo jiná zařízení, a udržujte oční kontakt. Tím dáte najevo, že si konverzace vážíte.

Komunikace mezi rodičem a dítětem může být ještě snazší.
Komunikace mezi rodičem a dítětem může být ještě snazší. | Zdroj: ersler Depositphotos

Buďte aktivním posluchačem

Naslouchání je klíčovou součástí efektivní komunikace. Ukažte, že aktivně nasloucháte, přikyvováním, kladením upřesňujících otázek a verbálními i neverbálními signály, že jste do rozhovoru zapojeni. Dejte také dítěti možnost formulovat myšlenky a reagovat.

Buďte vzorem efektivní komunikace

Děti se učí příkladem, proto jim ukažte, jak naslouchat, vyjadřovat se a konstruktivně řešit konflikty.

Reklama

Pokládejte otevřené otázky

Povzbuzujte dítě, aby se vyjadřovalo, kladením otevřených otázek, které vyžadují více než jen jednoduchou odpověď „ano" nebo „ne". Například místo otázky: „Bylo to dnes fajn ve škole?" se můžete zeptat: „Co bylo dnes ve škole nejlepší?"

Vžijte se do situace svého dítěte

Pochopte a podpořte pocity svého dítěte. Dejte jim najevo, že na jejich pocitech záleží a že je v pořádku, že se cítí tak, jak se cítí. To pomáhá budovat důvěru a vztah. Deb Harrisonová také říká, že je důležité, aby rodiče byli dobrými posluchači a nenabízeli hned řešení nebo rady. „Někdy může nabízení řešení kontraproduktivní, zejména dospívajícím, kteří potřebují jen nějaký čas dostat ze sebe emoce," říká Harrisonová.

Půjčte si jejich zájmy

Využijte zájmy svého dítěte, ať už jde o oblíbenou knihu, koníček nebo činnost. Když budete mluvit o tom, co mají rády, bude pravděpodobnější, že se otevřou a zapojí do konverzace.

Poznejte své publikum

„Uvědomte si, že děti nejsou malí dospělí," říká školní psycholožka Kelsey Latimerová. „Přistupujte k dětem přátelsky. To znamená nepoužívejte složitá či nespisovná slova, mluvte jednoduše a otevřeně a všímejte si mimiky."

Vyprávějte příběhy

Sdílení osobních příběhů či srandiček souvisejících s tématem činí konverzaci zajímavější a příjemnější. Děti často rády poslouchají zážitky rodičů či dalších dospělých. „Než začnete klást otázky, podělte se o příklad z vlastní zkušenosti," doporučuje Harrisonová. „Můžete například vyprávět o tom, jak jste si ukopli palec u nohy, že vás to strašně bolelo nebo že jste se u toho cítili trapně. To podporuje pocit důvěry."

Respektujte hranice

Někdy si děti nechtějí povídat nebo potřebují trochu času o samotě. Respektujte jejich soukromí a nechte je zahájit rozhovor, až budou připravené. Pamatujte, že každé dítě je jedinečné. Přizpůsobte svůj přístup jejich věku, osobnosti a preferencím. Klíčem k úspěchu je vytvořit prostředí, ve kterém se děti cítí oceněny a vyslyšeny a ve kterém mohou být rozhovory zdrojem učení, sbližování a radosti.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama