Zemřel na Stalinův rozkaz? Vladimír Michajlovič Bechtěrev, Stalinův psycholog, zemřel 24 hodin po sdělení diagnózy
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Smrt Vladimíra Bechtěreva, jednoho z nejvýznamnějších ruských psychologů v historii, se odehrála za velmi podezřelých okolností, které se dodnes nepodařilo objasnit.
V roce 1927, se doktor Bechtěrev vydal do Kremlu, aby vyšetřil samotného Josifa Stalina. Ruský diktátor trpěl depresemi a úzkostmi, a proto požádal o vyšetření nejlepšího psychologa v Rusku. Po tříhodinovém sezení Bechtěrev zjistil, že Stalin trpí paranoiou. Je známo, že poté psycholog několika kolegům poznamenal, že Stalin vypadá slabě, paranoidně a má trochu zakrslou ruku. Do 24 hodin byl mrtev a jeho smrt je dodnes záhadou. Je tu sice jistý podezřelý, ale jeho vina nebyla nikdy potvrzena.
Vyšetření Stalina a nešťastná zmínka na kongresu
Bechtěrev byl čestným předsedou kongresu, který se konal v Psychoneurologickém ústavu, a jak dokládají různé zdroje, byl ve skvělé zdravotní kondici. Několik týdnů před tímto kongresem obdržel telegram z Moskvy, který ho žádal (nebo mu spíše nařizoval), aby se urychleně dostavil do Moskvy na neurologické vyšetření do Kremlu.
23. prosince 1927, poté co na zmíněném kongresu přednášel o dětské neurologii, se Bechtěrev vydal do Kremlu, aby Stalina vyšetřil. Asi o 3 h později se vrátil na důležitou schůzku na kongres a řekl tam některým kolegům: "Právě jsem vyšetřil paranoika s krátkou suchou rukou". Téhož večera byl v divadle a o přestávce k němu přistoupili 2 neznámí mladíci a nabídli mu v bufetu koláče a nápoje.
Náhlá smrt zcela zdravého muže
Po návratu do bytu svého přítele, gynekologa profesora Plagavoliho, u kterého v Moskvě bydlel, začal prudce zvracet. Druhý den ráno jeho žena zavolala lékaře, který stanovil pravděpodobnou diagnózu: gastroenteritida. Poté 24. prosince 1927 přišli k jeho lůžku bez pozvání dva lékaři, kteří byli později identifikováni jako lékaři Klimenkov a Konstantinovskij, příslušníci tajné služby, a později přišel na návštěvu také pan R. Rein, člen ústředního výboru. K večeru ztratil Bechtěrev vědomí, dýchání se stalo nepravidelným a krevní tlak klesal. Přítomní se jej snažili resuscitovat, ale neúspěšně. Oficiální příčinou smrti bylo náhlé srdeční selhání.
Stanovení diagnózy Stalin pravděpodobně bral jako urážku
Diagnóza paranoie byla v případě Stalina bezpochyby opodstatněná. Trpěl všemi příznaky paranoidní poruchy osobnosti: nadměrná citlivost na odmítnutí, podezírání, tendence ke zkreslování prožitků, neutrální nebo přátelské jednání druhých nesprávně interpretováno jako nepřátelské nebo pohrdavé, opakující se neopodstatněná podezření ohledně sexuální věrnosti partnera, sporné trvání na vlastních právech, přehnané sebevědomí a časté, nadměrné zahledění do sebe. Stalin byl také velmi citlivý na komentáře ohledně své lehce atrofované levé ruky.
Z tohoto důvodu se mnozí historikové domnívají, že neúmyslnou urážkou Stalina (vyslovení diagnózy paranoie a poukázání na jeho postižení) si Bechtěrev podepsal rozsudek smrti. Stalin jej nechal mladíky v divadle otrávit a v důsledku otravy došlo druhý den k selhání srdce.