Kde se berou změny na kůži starších lidí? V pozadí stojí viry, ale i nadměrná konzumace cukru, varuje gerontoložka
Foto: weerapat / Depositphotos
Podle oficiální definice Světové zdravotnické organizace se stanovuje počátek stáří na 60 let. „Mnoho lidí v tomto věku se ale může ,urazit´, protože se ještě necítí být seniory. Podle mého názoru by však stáří nemělo být definováno pouze metrikou, ale především pohodou a také biologickým věkem - myslím, že to je nejlepší měřítko stáří,“ vysvětluje internistka a geriatrička.
V rámci Mezinárodního dne seniorů, který se každoročně slaví 1. října, hovořila tisková agentura PAP s varšavskou internistkou a geriatričkou Judytou Samul-Jastrzębskou, která se mimo gerontologie specializuje na flebologii, tedy na onemocnění žilního systému. Rozhovor přinesl web Science in Poland.
O stárnutí by se dalo psát dlouze, ale my se zaměříme na stárnoucí člověka jaksi zvenku. Jedním z prvních příznaků stárnutí, které na sobě pozorujeme, je, že se naše pokožka s věkem mění, najednou je méně hladká, méně napnutá. Podle doktorky Samul-Jastrzębské neexistují nějaké zázračné způsoby zvenčí, jak tento proces zastavit. Ale existují takové metody, které souvisí s prevencí – a to platí nejenom v péči o pleť, ale o celkové zdraví těla. „Samozřejmě i lidé ve věku 60 plus nebo 70 plus mohou zlepšit stav své pokožky,“ nabádá lékařka.
A k tomu vysvětluje, že kůže stárne dvěma způsoby. Na jedné straně se jedná o přirozený proces související s věkem, tzv. vnitřní stárnutí pleti, a na straně druhé o fotostárnutí, které je zodpovědné až za 80 % nepříznivých změn - například za vznik vrásek. Takže se rozhodně vyplatí aplikovat vhodnou fotoprotekci - mladí lidé i senioři by měli pravidelně používat krémy s UV filtrem a nepobývat na slunci v exponované časy.
Různobarevné kožní „novotvary“
S přibývající věkem se na kůži na různých částech těla tvoří nové „útvary“, pihy, bradavice, výrůstky či jak je můžeme laicky pojmenovat. Kde se berou a proč vznikají? Stojí za jejich původem viry, nebo jde prostě „jen“ o stárnutí kůže?
Judyta Samul-Jastrzębská tvrdí, že příčin může být mnoho. „Samozřejmě může jít o změny virového původu, ale mohou být také důsledkem genetických predispozic. Virové změny jsou častější u starších lidí, mimo jiné v důsledku stárnutí imunitního systému.“
Seboroická veruka či keratóza
S přibývajícím věkem se mohou na kůži - především trupu, ale i obličeje - tvořit žlutavé až hnědavé ploché útvary. Jejich povrch je s postupem času drsný, drolivý až bradavičnatý. Odstraňují se zmrazením tekutým dusíkem nebo chirurgicky. Odborně se jim podle webu Dermaweb říká seborrhoická (seboroická) veruka (latinsky verrucae seborrhoicae, senilní veruka, stařecká bradavice).
Je nejčastějším typem nezhoubných nádorů kůže a vyskytuje se prakticky u každého člověka. „Nejčastěji postihuje může ve vyšším věku. Zpočátku se jedná o ložiska ostře ohraničená, malá, nažloutlá, plochá a jen lehce vystupující nad povrch kůže. Později se útvar vyvyšuje a zvětšuje, tmavne a je bradavičnatý. Barva se mění až do černé. Tyto typy veruk se nikdy maligně nezvrhávají,“ vysvětluje web Syncare.
Age znamená v angličtině „věk, stáří, stárnout“ a zároveň je to zkratka (AGE) pro výraz „advanced glycation endproducts“, pokročilé koncové produkty glykace.
Lepší je to bez cukru
Odborně nazvaná seboroická keratóza, zmíněná výše jako seboroická veruka, je podle doktorky Samul-Jastrzębské častější u lidí s poruchou buněčného metabolismu, u nichž se hromadí konečné produkty pokročilé glykace (AGE). Konečné produkty pokročilé glykace vedou nejen ke stárnutí kůže, ale také ke stárnutí celého těla.
„Zvýšená produkce těchto molekul je pozorována u lidí s cukrovkou, u lidí, kteří konzumují velké množství sacharidů, u lidí vystavených stresu, který podporuje produkci kortizolu. Stojí za zmínku, že náhlé propuknutí seboroické keratózy, zejména na kůži trupu, tzv. příznak Leser-Trélat, může být časným příznakem rakoviny tlustého střeva, proto byste ho neměli ignorovat, je třeba jít k lékaři a nechat se vyšetřit,“ nabádá k opatrnosti internistka a gerontoložka.