Staří Egypťané možná dokázali ovládat elektřinu. Dochovaly se důkazy o nákresu žárovky

Hathořin chrám v Dendeře ve svém nitru ukrývá kryptu, ve které se nachází možný důkaz o tom, že ve starém Egyptě předpověděli vynález žárovky či že toto zařízení možná sami používali.

Tajemství Hathořina chrámu

Staroegyptské krypty jsou obecně považovány spíše za skladiště nejrůznějších předmětů, a místnosti jako takové nebývá mnohdy přisuzován hlubší význam. Jen málo z nich pak obsahuje nástěnné malby či reliéfy. Krypta pod chrámem bohyně Hathor v egyptské Dendeře je však takovou výjimkou. A kresba, která se v ní nachází, je skutečně jedinečná.

Na jižním konci Hathořina chrámu se nachází celkem pět krypt. Zatímco zdi lemující místnosti jsou tvořeny pískovcem, vnitřní stěny obklopuje vrstva vápence, který je ideální pro rytiny. To naznačuje, že výjevy zde vyobrazené měly s velkou pravděpodobností rituální nebo náboženský význam. A právě rytiny v jedné z místností jsou tím, co vědce na tomto místě uchvátilo.

Nákres žárovky je starý tisíce let

Na stěnách krypty jsou nápisy a nákresy zobrazující předmět podobný žárovce, který podle některých názorů připomíná Crookesovu trubici. Ta byla předchůdkyní moderní elektrické žárovky. Uvnitř obrysu se jako žhavicí vlákno vlní had, který vylézá z lotosového květu tvořícího samotnou patici.

Z tohoto podivuhodného zařízení pak vede i drát, který ústí do malé krabičky, na níž klečí bůh vzduchu. Rytina dále zachycuje dvouramenný sloup zvaný džed a paviána se dvěma noži.

Známý záhadolog Erich von Daniken ve své knize Oči sfingy vyslovil domněnku, že by skutečně mohlo jít o symboliku žárovky – had je vláknem, džed izolátorem a pavián pak možným varováním, že zařízení může být nebezpečné, pokud se nepoužívá správně. Význam džedu zde není na první pohled zřejmý, v jiném kontextu však značí vytrvalost a stabilitu. Je však také možné, že na rytině v Dendeře je zachycen v dosud neodhaleném či přeneseném významu.

Záhadu pomáhá odhalit nápis u malby

Vnést světlo do záhady denverské žárovky může pomoci i text, který je součástí reliéfu. Zde se píše, že onen kabel vedoucí z patice do tajemné krabičky má symbolizovat bárku cestující po obloze. Tento obraz není nijak ojedinělým a vyskytuje se na celé řadě jiných rytin a maleb. Krabička, do které pak drát vede, je ve skutečnosti květem lotosu, což je v textu také uvedeno. Proč tedy obraz tak nápadně připomíná žárovku?

Podle některých odborníků by obraz mohl zachycovat zrození boha Ihi, který je synem Hora a právě Hathor, jíž byl chrám původně zasvěcen. Prameny z egyptské mytologie uvádí, že Ihi vznikl z lotosového květu. Tajemná žárovka tak může být pupenem květu, ze kterého se měl bůh zrodit. Tuto teorii by mohly potvrdit také další malby, kde se tvar žárovky otevírá právě do podoby lotosu.

Navzdory vědeckým důkazům nemají někteří stále jasno

Ačkoliv může představa toho, že staří Egypťané mohli znát koncept žárovky tisíce let před jejím vynalezením, znít v moderním pojetí značně přitažená za vlasy, řada lidí se této myšlenky stále odmítá vzdát. Existují tak teorie o tom, že kněží ve starověku prováděli jakési rituály, které byly schopny vytvářet malé zdroje světla.

Mystično lze z egyptských obrazů cítit prakticky na každém kroku. V případě rytin z Dendery však bohužel doprovodný text poměrně jasně ukazuje, že v tomto případě se průmyslová revoluce nekoná. Kdo však ví, jaká další staroegyptská tajemství ukrývají písky a duny Sahary?