Staroegyptská medicína byla plná podivných praktik. Přesto však měla nižší úmrtnost než v evropských nemocnicích do poloviny 20. století
Foto: Ernest Board / Creative commons, CC-BY
Staroegyptská medicína patří mezi nejstarší zdokumentované. Praktikovala se od konce 4. tisíciletí př. n. l. a zahrnovala mimo jiné chirurgické úkony, oční i zubní lékařství. Významně ovlivnila utváření lékařského myšlení u Řeků a Římanů.
Za nemoci mohli zlí duchové
Egyptoložka Barbara Wattersonová uvádí, že: „medicína ve starověkém Egyptě byla poměrně pokročilá a egyptští lékaři (...) byli zkušení. Přesto pro civilizaci, která pravidelně pitvala mrtvé za účelem balzamování, lékaři málo rozuměli tomu, jak funguje většina vnitřních orgánů, a obviňovali z nemoci nadpřirozené síly.“ Věřilo se, že nemoci jsou způsobeny zlobou bohů nebo zlými duchy a že mohou být vyléčeny pomocí modliteb, amuletů a rituálů. Kromě magie se používaly různé masti a jiné přípravky vyrobené z přírodních surovin, především bylin a minerálů.
Vznikly zde nejstarší lékařské texty
Papyrus Edwina Smithe z roku 1600 př. n. l. je nejstarší dochovanou chirurgickou příručkou. Podrobně popisuje, jak diagnostikovat a léčit mnoho nemocí. Některé z uvedených postupů se datují až do roku 3000 př. n. l. Ebersův papyrus napsaný okolo roku 1550 př. n. l. obsahuje 877 receptů na různé choroby. Najdeme zde také zmínku o nádorech a postup, jak je odstranit. Papyrus Kahun, který vznikl v roce 1800 př. n. l., se zabývá léčbou 34 případů týkajících se gynekologických obtíží a problémů s početím. Jedná se o nejstarší nalezený lékařský text na světě.
Studium lékařství bylo velmi náročné
Pokud se Egypťan chtěl stát lékařem, musel tuto profesi vystudovat ve speciální chrámové škole nazývané Dům života. Medici zde studovali mnohé lékařské příručky svých slavných předchůdců, absolvovali nauku o lécích, botaniku a praktické zkoušky. Lékařů bylo v Egyptě dostatek, a proto si mohli dovolit se specializovat. Našli byste tu oční lékaře, zubaře, lékaře zabývající se chorobami dutiny břišní apod. Kromě lékařů existovali také profesionální lékařští asistenti, sestry a porodní asistentky.
Léčili malárii, rakovinu i hypertenzi
Staroegyptská medicína zahrnovala četné chirurgické zákroky. K tomu byly určeny různé kovové nástroje, jako jsou pinzety, skalpely apod. Používaly se také dlahy pro ošetření zlomených kostí a různé masti k dezinfekci a hojení ran. Egypťané nejčastěji léčili různé infekce způsobené prvoky a bakteriemi (malárie, úplavice, tyfus, tuberkulóza), ale i pro nás běžné srdeční choroby, rakovinu, bronchitidu, artritidu, vysoký krevní tlak, ledvinové kameny atd. Kromě toho ošetřovali častá zranění. S úspěchem amputovali prsty nebo celé končetiny. Vyráběli také dřevěné protetické pomůcky. Měli určité znalosti v oblasti zubního lékařství. Ovládali různé techniky léčby zubů, jako jsou např. výplně z kovu a zlata.
Zákroky měly velkou úspěšnost
Chirurgické zákroky byly bolestivé, neboť nebyla známa účinná anestezie (kromě opia). I když Egypťané neznali bakterie a jiné mikroskopické choroboplodné zárodky, vážili si čistoty. Osobní čistota lékaře a sterilizace nástrojů byla samozřejmostí. Magazín World History uvádí, že úmrtnost po staroegyptských lékařských procedurách byla pravděpodobně nižší než do poloviny 20. století.