Ve starověkém Egyptě se u moci vystřídalo 30 dynastií. Jen jedna ale vládla nejdéle
Starověkému Egyptu vládla po tisíciletí řada faraonů. Historici toto období rozdělili na dynastie, v nichž byli panovníci buď navzájem příbuzní, nebo odvozovali moc od svého předchůdce. Která z těchto dynastií byla však u moci nejdéle?
Datování jednotlivých období starověké historie bývá někdy ošemetné. Díky absenci přímých důkazů se například vláda jednotlivých faraonů odhaduje podle několika zdokumentovaných událostí, které během svého funkčního období vykonali. Nabízí se pak otázka – kdo vládl Egyptu nejdéle? Drtivá většina historiků se shodne, že prvenství v délce vládnoucího období ve starověkém Egyptě drží osmnáctá dynastie. Ta byla u moci přibližně 250 let, a sice od roku 1550 př. n. l. do roku 1292 př. n. l. Závěry vědců přitom potvrzují písemné záznamy i další analýzy, například metoda radiokarbonového datování.
Osmnáctá dynastie v kostce
Počátky 18. dynastie se datují k roku 1550 př. n. l., kdy její pravděpodobně první faraon Ahmose I. vyhnal z Egypta národ Hyksósů, který do země přišel z Asie a vládl zde zhruba sto let. Ahmose i jeho následovníci pak egyptskou říši dále rozvíjeli a zvětšovali její území. V době největší slávy se stát táhl od dnešních států Súdán až po Sýrii. Mezi vládce 18. dynastie patří také Tutanchamon neboli král Tut, faraon, jehož neporušenou hrobku znovuobjevil archeologický tým vedený Brity v roce 1922.
Katalogizace dynastií není snadná
Podle odborníků na dějiny Egypta se na trůnu říše vystřídalo v průběhu starověku více než 30 různých dynastií. Přesto se však někteří domnívají, že toto členění na dynastie je až poměrně novodobým konceptem, a proto jej nelze aplikovat na celou éru staroegyptské říše. Samotné dělení je pak nejednoznačné také z hlediska příbuzenských vztahů. Ne všichni faraoni z jedné dynastie totiž byli vzájemnými předky a potomky. Mnohdy se jednalo o blízké či vzdálené příbuzné.
Právě 18. dynastie je pak významná nejen z pohledu délky jejího trvání, ale také kvůli tomu, že až na poslední dva faraony šlo vždy o vzájemné příbuzenství následníků trůnu.
Existuje ještě jedna, déle trvající dynastie
První oficiální dochované záznamy o dynastiích Egypta pochází z pera historika a kněze Manetha, který se dějinám této říše podrobně věnoval. Přestože však Manetho uvádí 18. dynastii jako nejdéle vládnoucí, existuje ještě jedno období, které trvalo déle, ačkoliv nejde o skutečnou dynastii. Vládu nad Egyptem totiž na poměrně dlouhou dobu převzalo starověké Řecko a Řím. Řecká vláda v Egyptě začala v roce 332 př. n. l., kdy Egypt dobyl Alexandr Veliký. Před jeho dobytím oblast ovládali starověcí Peršané. Po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. se jeho říše rozpadla a vládcem Egypta se stal Ptolemaios, jeden z Alexandrových generálů. Jeho potomci vládli Egyptu téměř 300 let, až do smrti Kleopatry VII. v roce 30 př. n. l.
Konec egyptské říše
Po Kleopatřině smrti připojil římský císař Augustus Egypt jako provincii k Římské říši. Ačkoli římští císaři navštěvovali Egypt jen zřídka, dochovaná umělecká díla ukazují, že byli přesto považováni za faraony. Jejich vládu tak lze do jisté míry považovat za další, pokračující dynastii.
Zatímco Západořímská říše padla v roce 476 n. l., Východořímská říše (často nazývaná Byzantská říše) se sídlem v Konstantinopoli pokračovala a ovládala Egypt až do roku 646 n. l., kdy se ho zmocnil Rášidský chalífát. Touto érou pak doba dynastií a faraonů nadobro skončila.