Starověké princezny Xiongnu možná výraznou měrou přispěly ke stavbě Velké čínské zdi
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Ačkoliv je Čína považována za velkolepou říši už od okamžiků jejího počátku, je zřejmé, že ke svému úspěchu potřebovala značnou pomoc zvenčí. V tomto směru mohly hrát klíčovou roli bájné princezny z Xiongnu.
Národ Xiongnu lze charakterizovat spíše jako jakousi konfederaci kočovných kmenů, kteří obývali asijské stepy v oblasti dnešního Kazachstánu a Mongolska. Tuto svoji nomádskou samosprávu nad územím drželi zhruba od 2. století př. n. l. až do 1. století n. l. Navzdory tomu, že šlo o poměrně úctyhodný kus země, se o kultuře Xiongnu příliš mnoho neví. Nejnovější archeologické poznatky však naznačují, že mezi kočovníky hrály významnou úlohu ženy.
Překvapivý objev
Studie nedávno publikovaná v odborném časopise Science Advances se věnuje rozboru genetické informace z ostatků nalezených v hrobech kmenů Xiongnu na úpatí jižního Altaje, poblíž tehdejší císařské hranice. Podle závěrů výzkumu by tento kočovný národ mohl mít na formování civilizovaného světa mnohem větší dopad, než se původně zdálo.
Tajemné bojovnice a princezny
Testy DNA získané ze dvou pohřebišť ukázaly, že lidé pohřbení v největších hrobech byly ženy, které byly úzce příbuzné právě s lidmi z kmene Xiongnu, jejichž genetika byla již známa. Ženy byly pohřbeny s bohatou hrobovou výbavou, včetně ozdobných zlatých disků, kusů bronzových vozů a koňského náčiní. Starověká DNA z ostatků v menších hrobech pak ukázala mnohem větší genetickou rozmanitost, což naznačuje, že tito lidé nejspíše pocházeli z okrajových oblastí říše.
Závěry studie naznačují, že elitní rodiny, které ovládaly říši Xiongnu, pravděpodobně posílaly své ženy do pohraničí, aby upevnily politická spojenectví s místními elitami. Nejvýjimečnější pohřby pak byly určeny pouze těmto elitním ženám, které se zřejmě podílely na politice v relativně vzdálených regionech.
Vliv na Čínu
Národ Xiongnu měl v době svého největšího rozvoje jednoho konkurenta – Čínu. Číňané se hrozby útoku ze strany Xiongnu právem obávali, a právě kvůli nim tak nechali vybudovat svou slavnou Velkou zeď. V kontextu nejnovějších poznatků je pak možné, že elitářky národa Xiongnu svou politickou hrou přispěly k rozdmýchávání strachu v očích Číny, a že tak ovlivnily stavbu samotné Zdi.
Osud Xiongnu
Xiongnuové byli nakonec rozděleni občanskými válkami. Některé skupiny se staly poddanými čínských států, zatímco další byly dobyty jinými stepními národy. Odhalení pozůstatků dávných princezen pak potvrzuje, že genetika a politika byly na přelomu našeho letopočtu velmi úzce propojené a sjednávání mírových či jiných dohod prostřednictvím rafinovaných sňatků bylo jen jednou z mnoha variant, jak řídit chod dané říše.
Oblast vědního oboru věnujícího se starověké genetice se tak nyní posouvá opět dál. Tato éra historie člověka je díky migraci a existenci kočovných národů mnohdy nesnadno uchopitelná, přesto však se někdy podaří učinit objev, který rozšíří obzory nejen danému oboru, ale i příbuzným vědám, které spolu jdou ruku v ruce.