Starověké sportovní celebrity: Jeden borec snědl a vypil tolik, co dnes celý tým

Podle legendy zorganizoval první olympijské hry král Atleo z Élidy (region, v němž se nacházela starověká Olympie) pro své syny, aby tak určil následníka trůnu. Právě zde se prý ukrývá i původ slova „atletika“. A svoje hvězdy měla samozřejmě i v dávném starověku.

Běžec

Pravděpodobně nejslavnějším sportovcem starověku byl Leonidas z Rhodu. Historické nálezy mu přiznávají celkem dvanáct vítězství ve čtyřech po sobě jdoucích olympijských kláních. Podle všeho byl vynikajících běžcem na krátké i delší vzdálenosti. Mezi lety 164 a 152 př. n. l. zvítězil v běhu na jedno, dvě i 24 stadií.

Zápasník

Zápasník Milón z Krotónu (dnešní město Crotone nacházející se v italské Kalábrii) získal svůj první olympijský titul roku 536 př. n. l. a obhájil ho i na dalších pěti hrách, až ho roku 512 př. n. l. porazil jeho krajan Timasitheos. Podle dobových zpráv tajemství Milónovy síly spočívalo v konzumaci devíti kilogramů masa a stejného množství chleba denně. To vše spláchnuté devíti litry vína.

Boxerská rodina a bojovníci v pankrátiu

Dalším z legendárních atletů byl Diagorás z Rhodu, jeden z největších boxerů 5. století př. n. l. a zároveň zakladatel slavné rodové linie dalších olympijských vítězů. On sám zvítězil v 79. ročníku her, olympijskými šampiony se stali i jeho tři synové a dva vnuci. Například v 83. ročníku her Diagorásův prvorozený syn Dámagétos zvítězil v pankrátiu, zatímco druhý ze synů, Akúsiláos, ovládl turnaj v boxu.

Pankrátion bylo starověké bojové umění z Řecka, které je považováno za jedno z nejstarších bojových umění na světě. V roce 648 př. n. l. se stalo olympijskou disciplínou. Podle legendy jej vynalezl Héraklés a Théseus. V počátcích tohoto sportu docházelo při zápasech často ke smrti zápasníků. (cs.wikipedia.org)

Když se všichni vrátili z her na rodný Rhodos, chlapci svého otce nesli na ramenou, zatímco místní obyvatelé je přivítali halasnou radostí a provoláváním slávy. O několik let později se nejmladší z Diagorásových synů, Dóreus, stal třikrát po sobě olympijským šamponem rovněž v pankrátiu.

Něžný boxer

Boxer Melankomas z Kárie (bývalý městský stát v Malé Asii, dnes součást Turecka) údajně zvítězil na 207. hrách ve své disciplíně, aniž by soupeřům uštědřil jedinou ránu. Melankomas proslul svou pružností a rychlostí pohybů, v olympijském klání se jen vyhýbal ranám ostatních soupeřů, kteří se dříve či později rozhodli zápas vzdát kvůli vyčerpání. Boxerova fyzická odolnost byla založena na přísném tréninku. Říká se, že jednou udržel ruce zdvižené po celé dva dny, aniž by si byť jen na vteřinku odpočinul.

Nahota na sportovištích?

Traduje se, že ve starověku sportovci soutěžili nazí, aby tak byla zajištěna maximální rovnost mezi všemi účastníky. Podle antropologů má tato tradiční pověst o nahotě olympioniků několik možných původů. Někteří z nich tuto teorii dokonce považují za vyloučenou a argumentují přitom nemožností absolvovat například jezdecké sporty bez nutného odění. Většina nádob s olympijskými motivy však sportovce zobrazuje zásadně nahé. Ale kdo ví…