Výchova a vzdělávání dívek ve starověkém Egyptě: Měly poměrně rozmanitou nabídku profesí
Foto: Neznámý autor / No restrictions, Wikimedia commons
Staroegyptští rodiče vštěpovali svým dětem základy morálky, etiky a fungování mezilidských vztahů. Za základní hodnoty se považovalo pravdivé jednání, spravedlnost, moudrost, poslušnost, lidskost a zdrženlivost. Jsou to všechno hodnoty, které vedou člověka k tomu, aby žil dle tzv. řádu maat nastoleného bohy.
Ve starověkém Egyptě se děti zhruba od pěti let pomalu začaly zapojovat do práce rodiny a učit se potřebné dovednosti k životu. Začaly se tak poměrně brzy začleňovat do světa dospělých. Tomuto zvyku se však nemůžeme divit vzhledem k brzkému odchodu z domova, přibližuje pohled na dětství v dobách starověkého Egypta Alena Scholzová ve své diplomové práci na téma Dítě ve Starém Egyptě, obhájené na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.
Egypt je stát s nejdelší souvislou historií sjednoceného státu na světě. Byl sjednocen v roce asi 3000 př. n. l., ale základy pro budoucí zemi faraonů byly položeny již dříve. Jsou důkazy o osídlení již z doby 10000 let př. n. l. Egyptská společnost byla vysoce rozvinutá již daleko v pravěku.
V tehdejší společnosti bylo přirozené, že děti v rodině získávaly základní znalosti o světě a paradigma pohledu na něj, stejně tak se učily i náboženství. Egyptští rodiče vštěpovali svým dětem základy morálky, etiky a fungování mezilidských vztahů. Za základní hodnoty můžeme považovat pravdivé jednání, spravedlnost, moudrost, poslušnost, lidskost a zdrženlivost. Jsou to všechno hodnoty, které vedou člověka k tomu, aby žil dle řádu maat - tedy egyptského svět řídícího principu, který byl nastolen bohy a je udržován králem a ve své podstatě na osobní úrovni ho má udržovat každý člověk.
Výchova a vzdělávání dívek
Podle Scholzové se od doby dospívání začala diferencovat role dívek a chlapců. Dívky byly vychovávány zpravidla matkami, které je vedly k dovednostem nutným k péči o domácnost, a chlapci se věnovali přípravě na povolání. O výchově dívek však máme méně zpráv, protože všechna naučení, která se nám dochovala, byla určena jen mužům.
Nemáme ani dochované zprávy o tom, že dívky navštěvovaly školy, ale není to důvod se domnívat, že by neměly přístup ke vzdělání. Vzdělání dívek sice nelze dokázat, ale můžeme ho předpokládat. Tak se domníváme, že se některé dívky (především v zámožných rodinách) číst a psát naučily a mohly tak samy vést korespondenci, číst literární díla, a starat se o účetnictví domácnosti.
Některé ženy na úrovni mužů/bohů
Ženy, které zastávaly vysoce postavené místo ve státní správě nebo kněžský úřad, musely mít stejné vzdělání jako muži. Doklady o tom, že ženy byly gramotné, jsou podle Scholzové i v náboženství, neboť bohyně písma a písemnictví byla žena, bohyně Sešat, manželka/dcera boha vědění, magie a kouzel Thovta.
Chybí nám však jakékoli ikonografické znázornění ženy – písařky, zamýšlí se ve své práci Scholzová. Doložen je však titul písařky, jedná se o jeden jediný a to z Pozdní doby starověkého Egypta, kdy tento titul nosila paní Irtenuirum, která byla ve službách u božské manželky Neitokret I.
Domácí práce též jako profese chudších dívek
Dívky z prostých rodin si zřejmě musely vystačit jen se znalostí péče o domácnost, učily se drtit zrní, péci chléb a vařit jídlo a pivo, spřádat len a tkát látky. Těmto činnostem se mohly věnovat i jako své profesi a stát se tkadlenami, přadlenami, pekařkami, mlynářkami a být zaměstnány v chrámových dílnách nebo v domech velmožů.
Dívky z chudších vrstev se také mohly stát služebnými, stejně tak jako do služby mohli vstoupit i chlapci.
„Ušlechtilejší“ profese pro bohatší dívky
Dívky z vyšších vrstev se učily zpěvu, tanci, hře na hudební nástroj a mohly se stát profesionálními tanečnicemi, zpěvačkami a hudebnicemi. Také se mohly profesně věnovat kosmetice nebo květinářství, uzavírá kapitolu o výchově a vzdělávání dívek v dobách starověkého Egypta Alena Scholzová.