Starší než Stonehenge: Objev záhadné kruhové stavby u Prahy
Foto: Fanfwah / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Rok 2022 se zapíše v České republice velmi tučným písmem, alespoň co se tuzemských archeologů týče. Jejich objev nedaleko Prahy totiž nepatří k těm tuctovým. Tentokrát narazili na něco opravdu výjimečného.
Co je starší než Stonehenge nebo pyramidy? Kruhová stavba blízko Prahy
Ještě než se podíváme blíže na to, co že to u nás doma archeologové objevili, pojďme si říct, jak staré budovy a stavby vlastně známe. Nedaleko města Salisbury v hrabství Wiltshire na jihu Anglie se nachází jedny z nejstarších kamenných hodin na světě. Stonehenge, jak se této stavbě nazývá, sestává z kamenných bloků zasazených svisle do země ve tvaru kruhu. Jejich stáří se odhaduje na 3 200 let. O mnoho kilometrů dál od tohoto místa, tedy v Egyptě, stojí obecně známé pyramidy. Tyto atypické stavby se stavěly jako hrobky panovníků a při splnění některých podmínek i jejich matek. I ty už mají něco málo za sebou a jejich stáří se odhaduje na 5000 let.
Nález, který archeologové učinili nedaleko Prahy, je však ještě starší. Podle odhadů mluvíme o stáří přibližně 7000 let. Stavba z dob pozdního neolitu či rané doby kamenné je kruhovitého tvaru o průměru 55 metrů. V některých zahraničních mediích se objevuje tento objev jako „záhadná 7000 let stará stavba či objekt“. Říká se, že s v tomto komplexu mohli setkávat místní zemědělci, její oficiální účel je však stále neznámý.
Rondelů máme v našich končinách více a veřejně se k nim vyjádřil i mluvčí archeologického ústavu akademie věd ČR, Mgr. Jaroslav Řidký, PhD.: „Takzvané rondely jsou nejstaršími doklady architektury v celé Evropě. Jedná se o řadu kruhových příkopů a jsou vždy uspořádány do kruhu se dvěma, třemi, čtyřmi nebo více vstupy do středu, z nichž čtyři jsou nejběžnější. Kruhové příkopy mají obvykle mezi jedním a třemi nebo velmi zřídka čtyřmi. Celá stavba dosahuje průměru 30 až 240 metrů, nejčastěji však 60 až 80 metrů. Možná bych měl zdůraznit, že tyto příkopy jsou obvykle asi 1,5 metru široké, ale víme i o příkopech až 14 metrů širokých a 6 metrů hlubokých.“ Všeobecně se však ví, že byli součástí kultury hlazené keramiky, jenž byla na vrcholu někdy okolo 4900–4400 let před naším letopočtem.
Existuje několik teorií, k čemu rondely mohly sloužit. Říká se, že mohly sloužit jako ekonomické či obchodní centrum. Někteří odborníci tvrdí, že by mohlo jít o místo náboženského kultu za účelem rituálů spojených se změnou ročních období. Každopádně je známo na 200 takových staveb, přičemž hned 35 jich můžeme nalézt na území České republiky. Podle Miroslava Krause, vedoucího archeologických výkopů ve Vinoři u Prahy, se rondely stavěly v době kamenné, kdy lidé železo ještě neobjevili. Jediné nástroje, které mohli použít, byly použity z kamene a zvířecích kostí.
Odborníci napříč celou Evropou se shodují, že rondely jsou opravdu prozatím nejstarší architektonické památky dochované o území starého kontinentu, přesto je stále ještě příliš brzy, abychom měli dostatek informací o lidech, kteří tyto rondely stavěli. Jak jsem již psal výše, ví se, že tito lidé patřili do kultury hlazené keramiky. Právě díky nálezům této keramiky na území staveb se dá odhadovat, kdy byly stavby používány a stavěny. Keramika se totiž s lidstvem táhne už od nepaměti, nejstarší nálezy se datují na 10 000 let před Kristem, a díky znalostem postupného vývoje hrnčířského umění je lidstvo schopné poměrně přesně určit období, ve kterém vzniklo.
I přesto, že archeologické výkopy ve Vinoři u Prahy stále ještě probíhají a na konečné výsledky si budeme muset ještě chvíli počkat, už teď víme, že nález je to opravdu výjimečný a lze se jen těšit na to, s čím ještě archeologové přijdou.