Objevení Beringovy úžiny pomohlo k objevu mořské opice a mořské krávy, která zachránila zuboženou posádku expedice

Objevení Beringovy úžiny pomohlo k objevu mořské opice a mořské krávy, která zachránila zuboženou posádku expedice

Foto: Leonhard Stejneger / Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Německý zoolog, botanik, objevitel a lékař Georg Wilhelm Steller je jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách mořské biologie. Velkou část svého dospělého života strávil na výpravách na daleký mrazivý sever, kde přišel do styku s mnoha vzácnými živočichy, kteří se dnes již nevyskytují.

Při plavbě v severním Pacifiku zoolog objevil dva živočichy, kteří fascinovali všechny pozorovatele: Stellerovu mořskou krávu a Stellerovu mořskou opici. Stále existují pochybnosti o tom, zda Steller viděl nové, dosud neobjevené mořské tvory, nebo popisoval již existující druhy. Byli tito tvorové skuteční, nebo šlo o chybu velkého zoologa? Co Steller viděl?

Život na cestě za neobjeveným

Georg Steller se kromě těchto dvou podivných kryptidů zasloužil o objev mnoha žijících mořských živočichů. Měl zvláštní zvyk pojmenovávat živočichy po sobě, objevil tak kajku Stellerovu, sojku  Stellerovu, Stellerova mořského orla a Stellerova sculpina, druh ryby. Objevil také minerál, který nepřekvapivě pojmenoval stellerit, popsal server Historic Mysteries.

Kryptid - živočich (rostlina), jehož (jejíž) existence nebyla vědecky prokázána (yetti, lochneska, olgoj chorchoj atd.).

Mnohé z nich byly objeveny během Stellerovy rozsáhlé expedice. V roce 1740 se třicetiletý Georg Steller připojil k ruské posádce lodi Svatý Petr a kapitánu Vítu Beringovi na jeho Velké severní expedici. Tato expedice je velmi důležitou součástí evropských dějin, neboť skončila objevením Beringovy úžiny (pojmenované podle kapitána) a dále Aljašky, a vedla k expanzi ruského impéria.

Kromě politického a zeměpisného dopadu byla Severní expedice také triumfem na poli přírodních objevů. Steller popsal pozorování desítek „nových“ živočišných druhů, ale stejně jako „objev“ od nepaměti obývané oblasti (podobně jako Hiram Bingham „objevil“ Machu Picchu) to byly objevy pouze pro západní svět.

Co tedy potom s těmi dvěma podivnými tvory? Víme, co mohl Steller vidět?

Stellerova mořská opice

Stellerova opice je klasifikována jako mořské zvíře a těmi, kdo studovali Stellerovy záznamy, je často nazývána mořskou opicí. Zvíře má údajně 1,5 m dlouhé tělo a psí hlavu. Tvor měl dlouhé, svěšené vousy, díky kterým vypadal jako tuleň, a vysoké ploutve jako žralok. Steller popsal povahu tohoto zvířete jako hravou a zvídavou. Tvrdil, že si s tvorem podobným štěněti hrál celé hodiny. Po dvou hodinách pozorování jeho fyzických rysů a chování se ho zoolog pokusil zastřelit a odnést jeho tělo k dalšímu pozorování. Minul však cíl a stvoření uteklo. 

Je trochu podezřelé, že tvora, který si hrál kolem lodi, se nepodařilo lapit. Pochybná povaha událostí také vyvolává otázky, zda nebyl tvor součástí Stellerovy představivosti. Posádka lodi, včetně kapitána, se v té době potýkala s kurdějemi. Je možné, že přemožen osamělostí a zoufalstvím, které viděl na lodi, se Steller 10. srpna 1741 podíval na moře s divokou fantazií a popsal tuleně nebo vydru jako mořskou opici. 

Bylo mnoho pokusů o zařazení tvora do různých rodin, ale žádný nebyl úspěšný. Existují také teorie a spekulace, že Steller viděl místo mořského opice tuleně severního. Myšlenka mořské opice není zdaleka nová, zmiňují se o ní dokumenty sahající až do 16. století, kde se nazývají Simina Marina Danica. Po Stellerově jedinečném popisu však nebyla mořská opice spatřena a vědcům je též neznámá.

Stellerova mořská kráva 

V prosinci roku 1741 loď Severní expedice ztroskotala na břehu Beringova ostrova. Dvacet devět členů posádky, včetně kapitána Beringa, zemřelo na následky nárazu či na smrtící kurděje. Na Beringově ostrově měl Steller učinit svůj další mimořádný objev: Stellerova mořská kráva.

Velký, pomalý a učenlivý - tento mořský savec (koroun bezzubý, jinými názvy koroun severní, koroun Stellerův nebo mořská kráva, Hydrodamalis gigas, je vyhynulý savec z řádu sirén – pozn. aut.)  fascinoval Stellera a přeživší posádku ze zcela praktického důvodu. Lovili a jedli ji, aby přežili. To bylo smutné znamení věcí příštích: Mořská kráva byla tak neschopná reagovat na predátora-člověka, že byla do 30 let lovena až do vyhynutí. Jako první živočich vyhubený člověkem…

Zemřel mladý

Steller pokračoval v plavbě po Arktidě ještě dva roky. Poté byl však odvolán do Ruska, kde v listopadu 1946 zemřel na horečku ve věku pouhých 37 let. Jeho dokumenty a eseje byly publikovány až po jeho smrti.

Reklama
Zdroj článku:
Reklama