Stolová hora Vidoule v Praze. Pohřbívaly se tam oběti moru a chudí bydleli ve zdejších jeskyních
Vidoule je jednou z posledních pražských stolových hor. Má dlouholetou historii, ve které se již od 9. století objevují různá pohřebiště. To slovanské bylo před několika stovkami let vyměněno za místo, kam byli pohřbíváni lidé nakažení morem.
Přírodní památka i tajemné pohřebiště
Ve výšce 372 metrů nad mořem se v Praze vyvyšuje jeden z tamějších kopců. A sice stodolová hora Vidoule. Proč stodolová? Tímto názvem se označují osamocené kopce či hory, jejichž vrcholy jsou na temeni zarovnané. Tři ze zdejších ploch se staly přírodní památkou. Hora je bohatá na množství pramenů. Z některých z nich se dokonce čerpala voda i do blízkého jinonického zámku.
Vidoulova hora, jak se dříve Vidouli přezdívalo, je tvořena skalními pískovci. Na jedné ze stran se nachází prameny ústící do Motolského potoka. Ani květiny horu nedělají příliš výjimečnou. Stěny jsou spíše zarostlé, a tak se tu kromě osiky, jívy či bezu černého neobjevují příliš zajímavé plodiny. Co je ale zajímavé, jsou události, s kterými je hora spjata. Vidoule není známá pouze proto, že je ve svém okolí jedním z nejvyšších kopců. Má dlouholetou historii a je opředena i tajemstvím.
Na hoře byly pohřbeny tisíce lidí
Se smrtí se hora sblížila již v 9. století. Tehdy Vidoule sloužila jako slovanské pohřebiště. Další mrtvoly přibyly o pár stovek let později. A to díky moru, který ke konci 17. století na území Čech probíhal. Mor byl prakticky všude. Do Prahy přišel v roce 1679 z Vídně. Podle dochovaných záznamů v Praze mělo zemřít až dvanáct tisíc lidí. Na dnešní poměry malé číslo. Tehdy se ale jednalo až o třetinu tamějšího obyvatelstva. Protože nemoc byla nakažlivá a přinesla smrt velké části obyvatel, hledalo se místo, kam by mohli být nebožtíci pohřbeni.
Jako nejlepší varianta byla vybrána právě hora Vidoule. Na ní tak byli pohřbeni všichni ti, kteří této zákeřné nemoci podlehli. Tato hora byla vybrána nejen kvůli své prostornosti, ale také proto, že se jednalo o horu nacházející se částečně mimo civilizaci. Přitom byla ale stále velmi blízko centru města.
Hora byla i útočištěm chudých pražských lidí
Pohřbívání mrtvých v období 9. století či těch, kteří zemřeli na mor, ale není jediným, co se zde odehrávalo. Traduje se také, že až do roku 1948 hora sloužila jako domov pražské chudiny. Ta měla Vidouli po staletí obývat.
Pod rozpadlými budovami se nachází síť podzemních chodeb
Pokud se na tuto horu chcete vydat, nejlepší je cesta po jižní straně směrem k Novým Butovicím. Na ní vás nečeká příliš náročný terén. Dnes se na hoře nachází nejenom vodárna a školní areál. Stojí zde také tvrze a rozpadlé budovy spojené podzemními chodbami. Díky své lokalitě byla totiž hora využívána i jako protivzdušná obrana.